Článek
Někdo by mohl odhadnout, že když se týpek z Prahy 2 a navíc v tričku „Osvěta není zločin“ dostaví na lavici obžalovaných u Okresního soudu v Bruntále, Spravedlnost si jen lehce posune pásku z očí a je vymalováno rovnou. Konec nekorektního okénka, pojďme k tomu, co se v soudní síni stalo.
Šéfredaktor časopisu Legalizace Robert Veverka dostal ve středu roční podmínku za šíření toxikomanie podle paragrafu 287 trestního zákona. Legalizaci soud uložil pokutu 50 tisíc korun. Rozsudek zatím není pravomocný.
Policie, uvádí ČTK, během vyšetřování zkoumala 60 čísel časopisu z let 2010 až 2020 a našla více než 200 protiprávních skutků: šlo například o recepty na jídla s konopím a další texty, které podle obžaloby vyzdvihovaly účinky substancí a „navozovaly dojem legality pěstování konopí a výroby drog z něj“.
V magazínu také, připomněl žalobce, vycházela poměrně rozsáhlá inzerce zaměřená na technické vybavení sloužící k pěstování konopí. A co se asi bude v dvouměsíčníku Legalizace inzerovat, hodinky s Beckhamem? No nic.
„Nejméně jeden člověk“ se podle obžaloby nechal časopisem inspirovat, sehnal si semena a podle otištěných rad a návodů z nich vypěstoval a zpracoval rostliny se zakázanou THC.
Časopis Legalizace uvádí, že chce „poskytovat ucelené, komplexní, objektivní a vyvážené informace o rostlině konopí a nezaujatě informovat o drogové problematice.“ Robert Veverka, pirátský zastupitel v Praze 2 a loňský kandidát do Senátu tamtéž, trestní stíhání považuje za přehnané a zbytečné. „Jsem odsouzen za to, že jsem psal, jak se konopí pěstuje. Z rozsudku vyplývá, že se o této rostlině může psát jen negativně,“ řekl po rozsudku a dodal, že to považuje za cenzuru. Ano, pro svobodu slova a Ústavní soud by to mohl být cenný případ.
Dá se číst jako další díl seriálu o represi, která se míjí jak s tuzemskou realitou kolem konzumace „trávy“, tak s doporučeními některých odborníků na drogovou problematiku i s legalizačními trendy v západních demokraciích v čele se Spojenými státy. České šrouby se točí opačným směrem.
Ale paragraf 287 platí a říká: „Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu (sic!) nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“ Za svádění, podporování, podněcování a šíření „tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem“ je sazba vyšší.
Pan Veverka z toho vlastně vyvázl ještě se zdravou kůží.
Můžeme se přít, jestli je příběh ukázkou absurdity, nebo důslednosti ve vymáhání práva. Určitě je na něm paradoxní toto: zprávy od soudu neříkají, že by Legalizace na svých stránkách lhala. To je pozoruhodná informace v době, kdy je internet plný výmyslů a fake news, a to i ve velmi významných otázkách jako je zdraví nebo bezpečnost státu. Soudní proces se neodehrál a rozsudek nepadl za lež („navozování dojmu“ asi lež říkat nebudeme), ale za ilegální obsah.
Což absurdní je. Potvrzuje se, jak gumový může být paragraf Šíření toxikomanie v případě široce rozšířeného konopí.
V houštině kyberprostoru a sociálních sítí se samozřejmě vyskytují i všelijaká sdělení ohledně nelegálních drog, a pokud nejde o věci typu koupě/prodej, nejspíš se jimi justice nezaobírá. Ale když někdo vydává časopis (papírový!) a jmenuje se to Legalizace, to je jiná, tady orgány mají předmět doličný a jdou na věc. Tenhle rozměr jen podtrhuje, jak je celá „kauza“ nemožně předpotopní.
A vůbec, stačí šéfredaktor? Neměli by se stíhat i distributoři, trafikanti, kameloti a čtenáři, co ten ilegální obsah někomu půjčí k nahlédnutí, svedou ho a podnítí? Válka s konopím je scestná, smysl dává tolerance v mezích zákona – když už ne legalizace.
