Článek
Zatímco v Karlovarském kraji se hroutí zdravotnictví, ve Sněmovně se rozšlapávají bábovičky.
Apokalyptická situace, selekce pacientů, pomoc jen od malých nemocnic vzdálených stovky kilometrů. Tak popsal situaci v sokolovské nemocnici tamní primář Martin Straka. Při poslechu jeho rozhovoru pro Českou televizi šel mráz po zádech. Čišela z něj upřímnost, odevzdanost a zároveň velká nahněvanost na vládu.
Pojďme na férovku říct, že pacienty selektujeme, vzkázal ministrovi Blatnému to, co už před několika týdny říkal primář z Chebu. Tehdy mu z ministerstva dali vědět, že se plete. V té době zazněl i slavný výrok premiéra o „historicky nejhorším kraji, který stále něco říká“, a pak předseda vlády hledal Cheb někde ve východních Čechách. I tam by se trefil do černého, ani v Podkrkonoší na tom totiž nejsou o moc lépe.
A čas běžel dál, místo začátku ledna je už polovina února a situace se dál horší. Neuklidnila ji ani návštěva nepřesvědčivého ministra Blatného v Chebu. Slíbil tři (TŘI!) lékaře navíc a noční létání vrtulníku. A místo byť aspoň symbolického využití blízkého Bavorska, se pacienti rozvážejí stovky kilometrů po celých Čechách, hlavně do malých okresních nemocnic. Místo toho, aby se jel někdo z vlády podívat do Bavorska a Saska a pak karlovarským lékařům jasně vysvětlil, proč to přes hranici nejde, jezdí se vláda s velkou pompou učit od kvazi autoritářů do Budapešti a Bělehradu.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
Během týdne od Blatného návštěvy přibylo v malém Karlovarském kraji skoro 3 500 nakažených. Mezitím se v Praze začala rozebírat nepoužitá polní nemocnice za desítky milionů korun a nakonec padlo i rozhodnutí nejhůř zasažené okresy uzavřít. Opatření se ale podle policie vlastně prakticky nebude vymáhat a navíc bude, jak to tak vypadá, platit jen tři dny.
Nezaznělo nic o hromadném testování, distribuci respirátorů zdarma či konkrétní pomoci nemocnicím na periferii republiky. Ty jsou ponechány napospas osudu. Místo toho se ve Sněmovně řeší, kdo může za kolik mrtvých, jestli zradili víc komunisté, nebo opozice a kdo komu lépe rozšlapal bábovičky. Nouzový stav se neprodloužil, ale nouze tu prostě je.
Před třemi týdny jsem tu po zpupných slovech premiéra Babiše o „nejhorším kraji“ mluvil o karlovarské krajské identitě a sebeironii. Ty se ale rychle mění ve hněv a zoufalství. Nikdo od vlády neočekává zázraky, víme přece, že žádná jednoduchá a rychlá řešení nefungují. Nikdo snad ale nečekal ještě větší dávku chaosu, nejistoty a nedůvěry. Místo toho, aby se řešila republika v plamenech, politici – vládní i ti opoziční – přepnuli do módu říjnových voleb. Voleb, na kterých se ještě stejně budou muset nějak dohodnout…
