Článek
V Rusku proběhlo hlasování o ústavních změnách. Tyto změny mimo jiné dávají prezidentu Putinovi možnost kandidovat znovu a vládnout až do roku 2036. Při této příležitosti stojí za to se zamyslet, zda střídání u moci náleží k podstatě demokracie, nebo je to jenom jakési vedlejší opatření.
Já se domnívám, že střídání u moci patří k podstatě demokracie, protože omezuje moc vládnoucích, zejména těch v nejvyšších funkcích. V naší Ústavě má prezident jenom dvě období, v nichž může jeden člověk vykonávat svůj mandát. A toto omezení brání tomu, aby se na nejvyšších místech vytvořila vládnoucí mafie, která postupně prorůstá do celého státu.
Střídání u moci je také důležité proto, aby lidé měli možnost, nebo aby měli naději, že se časem stávající vláda změní. Jestliže opozice je utiskována, nemá rovnou příležitost projevit se ve volbách, tak je zde alespoň omezení časové, které dává naději, že dojde ke změně.
Rusko se vydalo na cestu odlišnou od demokratického právního státu.
U nás takovým změnám brání především dvoukomorové složení parlamentu a potřebná třípětinová většina v obou komorách, přičemž každá je složená jiným způsobem.
Ale představte si tu beznaděj, kdyby jedním hlasováním v jakémsi referendu, jako tomu bylo v Rusku, došlo k ústavním změnám, které by odstranily podstatné náležitosti demokratického právního státu.
Celou glosu Daniela Kroupy si můžete pustit v úvodním videu.
Je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
