Glosa: Středověk neskončil. Alespoň pro pravoslavnou církev

Já jsem biskup, já jsem to rozhodl. Přístup české hlavy pravoslavné církve k nákupu zadlužené ruiny za přemrštěnou cenu působí jako z jiných časů.

Středověk neskončil, středověk trvá. Právě tento refrén známé písně jsem si broukal, když jsem poznával dění v pravoslavné církvi u nás a hovořil s jejím nejvyšším představitelem vladykou Michalem, vlastním jménem Michalem Dandárem.

Minulý týden Seznam Zprávy informovaly o podivném nákupu zámku Brnky v obci Zdiby na okraji Prahy. Pražská eparchie zaplatila 10 milionů korun za ruinu, která je navíc zatížena zástavou v hodnotě dalších 109 milionů.

Peníze si rozdělil spolek, který zámek získal za korunu a léta nevyvíjel žádnou činnost. Obchod nedával smysl nikomu. Starostka Zdib mi řekla, že koruna je maximum, co by za torzo zámku dala. Když bývalý předseda spolku slyšel o deseti milionech, tak si myslel, že si z něj dělám legraci. Bývalý majitel ruiny byl ráznější: to by prý koupil jen blázen.

Nicméně stalo se. Vladyka Michal o nákupu nemovitosti dopředu duchovním neřekl a s nikým nic nekonzultoval. Když se to dozvěděla eparchiální rada, tedy jakýsi dozorový orgán pravoslavné církve, jednohlasně ho vyzvala k odstoupení od této příliš rizikové investice.

Jenže to už nejde. Spolek v den převodu peněz sám sebe zlikvidoval. A vysvětlení od vladyky Michala? Jasné, stručné a jedovaté: S nikým se radit nemusím. Já jsem biskup a já jsem to rozhodl. A hotovo.

Ze zvědavosti jsem si pročetl na stránkách pravoslavné církve pravidla svatých apoštolů. Třicáté čtvrté zní: Ani první biskup nemá ničeho činiti bez vědomí ostatních biskupů, neboť jedině tak může být jednota a proslaven Bůh skrze Pána, ve svatém Duchu, Otce a Syna a svatého Ducha.

A třicáté osmé pravidlo zní: Biskup musí pečovati o všechny církevní záležitosti a tyto spravovati pamětliv toho, že Bůh dozírá na něho.