Článek
Podle všeobecného přesvědčení panují nejsilnější separatistické tendence na území Moravy, ale jde o mylný názor. Nebo o krycí manévr, to zatím s jistotou nevíme.
To hlavní se totiž chystá v Praze. Rok 2020 jasně a neodvratně směřuje k odtržení metropole od zbytku země.
Nejde už jen o to, že hlava státu hlavní město dlouhodobě ignoruje. Nejen jeho obyvatele v čele s primátorem, ale i jako adresu svého trvalého pobytu.
Dále: V říjnu budou volby na celém území republiky kromě Prahy. Už z toho by měl i politolog-začátečník vyvodit, že se něco chystá.
V praxi například to, že sirota Praha může na rozdíl od žádoucích krajů zapomenout na předvolební dárečky. Žádná volební kampaň a žádné přestřihávání pásek. Že si premiér přišel prohlédnout Negrelliho viadukt, to byl nějaký omyl. Politici, k metropoli zády, vzhůru venkovu vstříc!
Výmluvný je pohled do parlamentu. Když teď poslanec Čižinský navrhoval zákon proti zlým koloběžkám, vysmáli se mu, ať si je nahází do popelnice sám. Se zákonem na Airbnb to bylo to samé v bledě modrém. Starosti napapaných Pražáků naše voliče nezajímají. Konečně si vás vychutnáme.
Když se nedávno ozvalo reptání, že vláda samosprávám na daních odebírá miliardy, průhonický rezident Andrej Babiš reflexivně zareagoval: „Nevidím důvod, proč bychom měli dávat velkým městům takové nehorázné peníze, když je mají.“ To se bude pane divit, až mu cestou do práce na Jižním Městě zasalutuje pasová kontrola.
Mimochodem, málo se ví, že stavba Pražského okruhu trvá tak dlouho kvůli tajným jednáním, jaký bude režim v demilitarizovaném dálničním pásmu kolem metropole. Spor o barvu celnic: kompromis v nedohlednu.
Když vláda ohlásila program bezúročných covidových půjček podnikatelům, asi nikoho nepřekvapilo, že ti z Prahy na ně neměli nárok, s vysvětlením, že pocházejí z bohatých a úrodných krajin. Zodpovědnému úředníkovi do médií uklouzlo: „To není chyba, ale strategie.“ Takže tím pádem také další rukavice hozená pražské nezávislosti.
O případech lynčování promořených Pražáků, kteří se počátkem jara 2020 odvážili vystrčit nos na své venkovské latifundie a pak někomu zbourali sloupek, snad ani není třeba hovořit.
A teď se Praha chystá na své vlastní rouškové právo. Roušky se tu mají nosit jindy, jinde a nejspíš i jinak než než ve zbytku zatím stále ještě společného státu. Pražské právo bude vymáháno, nicméně interní pokyn policejního náčelníka zakazuje se na vesničanech otevřeně mstít, zejména ve vlacích.
Paralela s tím, když Slovenská národní rada v červenci 1992 schválila vlastní slovenskou ústavu, je evidentní. Stejně jako to, co bude následovat. Vatra samostatnosti na Petříně atd.
Hlava zbytkového státu se definitivně odebere do exilu v Lánech na území spřáteleného Středočeského kraje, do bezpečí takzvané nárazníkové zóny pod správou hejtmanky Pokorné Jermanové.
Povzbuzeni vývojem, separatisté se radikalizují v Praze-Vysočanech, Nuslích, Kyjích a Hrdlořezech. Pak přijde druhá vlna a spolu to zvládneme.
