Článek
Formát třicetisekundových výstupů pánů Babiše, Hamáčka, Šlachty, Rakušana, Filipa a dalších, který pro svou volební superdebatu (sic!) zvolila v neděli večer televize Prima, se ukázal jako ponižující a ve všech ohledech jedovatý omyl.
Myšlenky a vize nemohly padnout žádné. V půlminutě není možné je zformulovat, artikulovat. Dostalo se na koktavé výkřiky, přerušované rádoby razantními moderátory. Publikum naladěné televizí na obhroublou notu nejintenzivněji reagovalo na slova jako „průser“, jež v souvislosti s pandemií covidu pronesl předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Případně na výrok „máte toho plnou hubu“ Zuzany Majerové Zahradníkové, předsedkyně Trikolóry.
Měl jsem za to, že tento styl televizních debat zanikl nejpozději před patnácti roky. Bohužel. Nedělní „superdebata“ ukazovala politiky, kteří by měli vést Česko v mimořádně složité postkoronavirové době, v éře klimatické změny, jako hysterické šílence. Jako uječené potřeštěnce, kterým byste do péče nesvěřili ani svého křečka.
Není to jejich vina. Televize je napasovala do stejnokrojů hulvátských křiklounů. Ano, mohli daný scénář odmítnout. Minimálně Andrej Babiš by pak ale výskaje hulákal cosi o zbabělcích, jako to s podlostí sobě vlastní dělal nepřítomnému Ivanu Bartošovi, jehož stínoval koaliční partner Vít Rakušan.
Což je už teď jedno. Pokud by se ale měl podle včerejší rozpravy kdokoli rozhodovat, komu svěří svou budoucnost, musela by se mu rozskočit hlava.
Nejpřesněji to nakonec shrnul, co se dá dělat, bolševik Vojtěch Filip. „Tady někteří pletli pátý přes devátý.“
Tenhle styl diskuse degraduje politiku na nevkusný cirkus s více či méně zábavnými šašky. Znemožňuje voličům se nad čímkoli smysluplným alespoň na moment zamyslet. Zvážit důsledky politikových půlminutových výkřiků je nemožné. Speciálně v situaci, kdy moderátorka nedovolí nikomu dokousnout načatou ideu.
A obecenstvo bučí a hvízdá a troubí. Nesnesitelné. V důsledku zhoubné pro demokracii.
Není to důstojné politických aktérů. Ani diváků.
