Hlavní obsah

Glosa: Proč tři týdny nestačí na úspěšný lockdown

Foto: Seznam Zprávy

Co bude, až skončí tři týdny, v nichž nesmíme do jiného okresu? (Na snímku policie sleduje dodržování lockdownu v lyžařském středisku Bedřichov.)

Článek

Babiš a jeho vládní tým v tom dělá hokej, ale to my Češi taky.

Hokejovou terminologií máme za sebou první třetinu zápasu, ve kterém jde o jedinou věc: aby se nemocnice vrátily do stavu, ve kterém mohou i v časech epidemie normálně fungovat.

Před týdnem požádal premiér Babiš Čechy, aby mu dali ještě jednu šanci zvládnout boj s covidem a tři týdny vydrželi v přísnějším tzv. lockdownu. Po týdnu můžeme s jistotou konstatovat, že tenhle zápas třetí třetinou neskončí a bude se prodlužovat. A to jako za starých časů, kdy hokejové zápasy nekončily nájezdy, ale hrálo se, dokud jeden z týmů nedal gól.

Co je po první třetině zjevné, že zatím nevítězíme. Převaha zůstává na straně covidu-19. Pokud se budeme řídit tím jediným kritériem, proč jsme víc zavření ve svých domovech a nesmíme do sousedního okresu, tedy pokud se podíváme na počty lidí v nemocnicích, virus stále vede. I když počty hospitalizovaných o víkendu klesaly, zůstávalo jich k osmi tisícům. A to je moc nejen v porovnání s jarem či podzimem, ale hlavně vzhledem k vyčerpaným lékařským kapacitám. Vyčerpaným v obou smyslech slova.

Je to obtížný zápas.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.

Zaprvé trenér a jeho realizační tým dělá chyby, které jsou místy směšné (zavírání a otevírání závodních jídelen), místy nepochopitelné (místo aby premiér řídil stát, obsadil se sám do role nákupčího léků. Jen ukázal to, co přesně popisují lidé z jeho bezprostředního okolí: v roli šéfa se věnuje mikromanagementu, a to ještě špatně.)

Zadruhé domácí tým – tedy Češi – sabotuje od počátku (až na jarní výjimku) základní taktiku. Minimálně část z nich, dostatečně velká na to, aby covidu v jeho nových mutacích dala šanci vítězit. Nad každým verdiktem trenéra se jako první rozjede pokládání detailních, někdy absurdních otázek, kam ještě smíme, zda nasazovat respirátor tam a tam, co se stane, když se o deset minut opozdíme proti noční uzávěře (21. hodina). V těchto otázkách se úspěšně najde nelogičnost vládních kroků, ale uniká v nich podstatné, co by bohatě stačilo: Bez ohledu na to, jak detailně a s kolika protimluvy mezi vyhláškami je popsán nový lockdown, na nejbližší týdny omezit kontakt se všemi, s nimiž nebydlíme doma. Na absolutní minimum. Bez oslav narozenin, bez tajných výletů, i když je venku pěkně.

Je to otravné, dlouhé, ale na konci tohohle prodloužení by mohl být vítězný gól. Trenérovi navzdory.

Související témata:

Doporučované