Glosa: Proč nikdy nebudu fandit České republice

Těším se na sobotní čtvrtfinále fotbalového Eura, ale odmítám fandit České republice.

Chcete snad skandovat „kdo neskáče, není český republikán, hop, hop, hop“? Stejně tak nebudu nadávat čutálistům z Dánského království. Chci fandit Česku a spílat Dánům.

Opět mě překvapilo, že na evropském šampionátu UEFA uvádí v oficiálních statistikách nebo ve fotbalových přenosech politický název Czech Republic. Všechny ostatní státy jsou uváděny zeměpisným jednoslovným názvem, zatímco jedině u Česka zřejmě nažhavení fotbaloví fanoušci na tribunách lační před výkopem po informaci, co je to Česko zač? Jaké má politické uspořádání, je to republika, monarchie, nebo federace?

A proč nás tatáž informace nezajímá třeba u Anglie, že jde o jednu ze čtyř zemí ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska? Proč fanoušci v kotli za brankou nedychtí po informaci, že Německo je spolkovou republikou o 16 zemích?

Chyba samozřejmě není na straně UEFA. To my Češi a Češky jsme si ani po téměř 30 letech po rozdělení Československa neujasnili odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku: Jak se jmenuje naše vlast?

To my sami do ciziny vzkazujeme, jak nám tam mají říkat. Fotbalová asociace nechala udělat dresy pro reprezentanty s nápisem Czech Republic, stejně jako předtím hokejový svaz pro mistrovství světa nebo naposledy Český olympijský výbor pro výpravu na letní hry do Tokia.

A nejde jen o sport. Stejný název využívá pro propagaci země v cizině CzechTourism zaměřený na turisty nebo CzechInvest lovící zahraničí investory. A na webových stránkách Kanceláře prezidenta republiky se v anglické verzi dokonce dočtete, že Miloš Zeman je president of the CR. Což má blíž k mezinárodnímu kódu Kostariky CR, než k našemu CZ.

Je až s podivem, že si tak libujeme v oficiálním politickém, tedy pomíjivém názvu. Vždyť krátké zeměpisné jméno Česko bylo standardizováno Českým zeměměřickým úřadem hned po rozdělení Československa v roce 1993. Ještě těžší život a krkolomnější anabázi za sebou má anglický ekvivalent jména Česko, totiž Czechia. Přestože v roce 2016 se pro něj vyslovila vláda, nechala zapsat v OSN jako krátký geografický název a Ministerstvo zahraničí jej nařídilo našim ambasádám používat.

Jenže Česko i Czechia to mají od počátku těžké: Mnoha lidem se nelíbí, není prý libozvučné, nebo říkají, že na něj nejsou zvyklí. Odpůrci jsou militantní a významní: Česko odstřelovali mnozí spisovatelé jako třeba Ludvík Vaculík, nebo také teolog Tomáš Halík a dokonce i oba bývalí prezidenti, Václavové Havel i Klaus.

Já v sobotu fandím Czechia, Česko - dobře se to křičí, je to pádné a srozumitelné!