Glosa: Přítel, který nás zastrašuje, už není přítelem

Asi si na tu scénu z filmu Láska nebeská pamatujete. Britský premiér v podání Hugha Granta, ovlivněn rozčílením z toho, že americký prezident obtěžoval členku jeho týmu, k níž choval sympatie, vmete šéfovi Bílého domu do tváře, že přítel, který nás zastrašuje, už není přítelem.

Mezi Čínou a Českem je mnohem větší silová disproporce než mezi Spojenými státy a Velkou Británií. A není tam ani špetka upřímného partnerství stvrzená společně prolitou krví na bojištích první i druhé světové války, jakož i moderních konfliktů. Miloš Vystrčil pak není ani premiér, ani prezident. Ale hrozba pronesená vůči jeho osobě čínským ministrem zahraničí během cesty po zemích EU je mnohem konkrétnější než ve filmovém slaďáku.

We get what we came for. Dostali jsme, pro co jsme si přijeli, konstatoval v Love Actually prezident Spojených států. Číňané u nás ale ještě nedostali to, pro co si nejspíš přišli, když pominu pár firem, které si koupili, nebo vliv, který ve středoevropské zemi díky lísání Pražského hradu nepochybně získali. Jejich šikanózní výroky namířené vůči Miloši Vystrčilovi a cestě skupiny senátorů na Tchaj-wan jsou natolik nestoudné, že by Pekingu a jeho firmám výstavba Dukovan II ani podíl na výstavbě sítí 5G neměly vyjít.

Obávám se, že náš vztah s Čínou se stal špatným, jako se pokazilo filmové britsko-americké pouto. Tento vztah se ale nerozbil cestou předsedy Senátu na ostrov, který si Čína nárokuje. Vystrčilův let na východ a agresivní reakce orientální despocie, kterou správně odsoudil i premiér Andrej Babiš, nám pomohly, byť opožděně, se zorientovat, kdo je v tomto příběhu padouch.

Protože agresoři reagují pouze na sílu, odteď jsem připravený být mnohem silnější, mělo by zaznít od nějakého českého Hugha Granta. Nejen proto, že jsme velká země pravé nohy – ovšem ne Davida Beckhama, ale Antonína Panenky…