Článek
Je načase začít mluvit o tom, co doopravdy chceme, aby nastupující středoškolák uměl a věděl.
Při všech těch debatách o psaní či úředním přidělení maturit se tak trochu pozapomnělo na jinou skupinu žáků, na jejichž přípravu současná pandemie dolehla snad ještě mnohem hůř – na žáky hlásící se na střední školy a víceletá gymnázia. A ti píšou svoje přijímačky právě tenhle týden.
Průšvih je především v tom, že takový desetiletý žáček (jakým jsem byl v květnu 2008 taky) si ani nemůže zkusit napsat test nanečisto ve třídě jako při opravdovém pokusu, ale tak maximálně u počítače doma, kde se dítě objektivně hůř soustředí. A mnohem hůře se také dostane k vysvětlení nejasných úloh.
Shodou okolností jsem takhle jako nadšený student jazykovědy některé problematické úlohy u testů nanečisto z češtiny konzultoval. Moje prvotní arogantní přesvědčení, že jakýkoli češtinářský problém pro 5. třídu základní školy zvládnu se svými osmi semestry lingvistiky vyřešit během minuty, brzy pominulo. Ale co už, aspoň jsem se dozvěděl něco o analytickém predikátu a přečetl moc hezké články ve Slově a slovesnosti o větných ekvivalentech.
Ale v pohodě, tohle byl jen vlastní cvičný test od jednoho gymnázia. Pravdou je, že skutečný test z češtiny od Cermatu je jednodušší a rozhodně jasnější, alespoň ten ilustrační pro letošní rok (matematiku s dovolením hodnotit nebudu). A musím říct, že je tam spousta hezkých úloh na interpretaci textu nebo vyhledávání informací.
Ale mezi nimi jsou občas schované hrozné špeky.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Vezměme si třeba verze testu pro deváťáky, které se psaly v pondělí a úterý. Jen připomenu, že teď už nemluvíme o „partě elitářů“, co se pokouší dostat na gymnázium, tohle jsou přijímačky i na elektrotechniku nebo aplikovanou chemii.
A nějak absolutně nerozumím tomu, proč by o mé kariéře elektrotechnika měla rozhodovat schopnost najít přístavek nebo moje znalost druhů vedlejších vět včetně všech podtypů vedlejší věty příslovečné. Pokud náhodou všechny podtypy vedlejší věty příslovečné znáte (já možná ani ne), gratuluji, ale je vám to absolutně k ničemu.
Aby nedošlo k mýlce – já neříkám, že se tyhle věci nemají učit. Jen si možná pojďme přiznat, že to, co testujeme u dětí při vstupu na střední školy, úplně neodpovídá nějakému ukazateli jejich studijního potenciálu.
Takže je načase začít mluvit o tom, co doopravdy chceme, aby nastupující středoškolák, třeba elektrotechnik, uměl a věděl. Protože jakkoliv lingvistiku zbožňuju, přístavek ani vedlejší věty z vás neudělají ani lepšího elektrotechnika, ani lepšího občana, ani lepšího člověka.
