Článek
Epidemie se stává životabudičem mrzkého chování. Třeba v tom, jak někteří lidé přistupují k nejzranitelnějším skupinám obyvatel.
Od chvíle, kdy z Česka společně s první vlnou epidemie odplula také všemi obdivovaná soudržnost, ozvala se temnější strana společnosti. A společně s ní i staré dobré handrkování o to, kdo je tu silnější a potřebnější.
Jestli se má v nějaké době odhalit to nejošklivější z duše české společnosti, tak právě teď. Nejen pro blížící se volby, ale především kvůli druhé vlně koronavirové epidemie, která vytváří nezpochybnitelnou tenzi.
Takové podmínky jako by byly přímo životabudičem mrzkého chování, které se projevuje třeba tím, jak společnost přistupuje k lidem často postaveným mimo její hlavní zorné pole.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
Na jedné straně například můžeme pozorovat zvýšený zájem o „babičky a dědečky“ – zejména ze strany mocných, kteří si chtějí zajistit politické body. Na straně druhé mnozí neváhají neobratně využívat zatím relativně nízkého počtu obětí koronaviru k sobeckému boji za tvrzení, že koronavirus dopadá „jen na ty slabé kusy, které beztak už měly nějaké zdravotní problémy“.
Někteří dokonce bez skrupulí dodávají, že tím mají na mysli staré a nemocné, pro které by i chřipka byla nebezpečná. Jako by bylo důležité uklidňovat se tím, že to odnesou ti druzí. Ti slabší.
Zpochybňovači závažné covidové situace velmi rádi poukazují právě na údajně nízký počet zemřelých, aby ukázali, že k žádné katastrofě nedochází a všichni s odlišným názorem jen hysterčí. Tímto zdravím všechny rozzlobené amatérské epidemiology, kteří sami sebe přesvědčili, že právě oni mají o zákeřném viru co veřejně říci.
Dosavadní křivka úmrtí ve spojitosti s koronavirem sice nepůsobí tak prudce, ale pořád ukazuje na tragický trend, který navíc bude v následujících týdnech a měsících s ohledem na počet hospitalizovaných stoupat.
A je smutné zdůrazňovat, že za aktuálním číslem 555 se skrývá 555 konkrétních lidí, kteří mohli žít, nebýt koronaviru. A kteří mají jména, tváře a rodiny. Nikdo z obětí koronaviru není jen položkou v černých číslech. Mrtví nejsou jen statistika. Jsou mementem první a začínající druhé vlny koronavirové epidemie, kterou nelze zlehčovat a ve které jsme jako společnost napáchali nemálo chyb. Včetně té, že jsme odepsali ty nejohroženější z nás.
