Glosa: Mně se to nestalo. Takže problém neexistuje

Je to vlastně stará lidová moudrost, že sytý hladovému nevěří, oblečená do moderního kabátku. Ať jde o covid nebo o účty za energie.

Všichni jsme se už asi setkali s bizarním slovním obratem typu „Nejsem rasista, ale…“. Poslední dobou se začínají šířit i další zkratkovité úvahy, které by šly shrnout do spojení „Mně se to nestalo, takže…“

Kdybych měl tento obrat použít v celé větě, tak například ve smyslu: „Mně se nestalo, že bych s covidem ležel v nemocnici, takže to není tak hrozné a nemocnice jsou plné herců“.

Nebo nověji: „Mně se nestalo, že by mi zálohy na energie násobně vyrostly, takže to lidé jen zbytečně zveličují.“

K těmto úvahám současné dění prostě svádí. Ne každý doma vytápí plynem, ne každý se dostal do režimu dodavatele poslední instance a ne každému tak vzrostly zálohy z tří tisíc korun na dvacet. Stejně tak ne každý s nákazou skončí v nemocnici.

V obou případech to ale nevylučuje, že se to dalším lidem nestalo nebo neděje právě teď. Přesto tak někteří přemýšlí.

Kdybychom zkreslení „co se mi nestalo na vlastní kůži, to neexistuje“ uplatňovali do důsledků, tak to je samozřejmě legrační. Třeba já bych mohl odmítat existenci Polska – nikdy jsem tam nebyl, kdo ví, co si ti lidé za severní hranicí vlastně vymýšlí. Nebo podobně rybáři si prostě vymysleli sumce, v životě jsem neviděl, že by ho někdo z vody vytáhl.

Je to vlastně stará lidová moudrost, že sytý hladovému nevěří, oblečená do moderního kabátku. Ale umí být nejen roztomile naivní. V řadě společenských problémů funguje jako brzda. Někteří lidé bez dluhů prostě nepochopí, že někoho systém může záměrně v dluzích topit. Další nepochopí, že někdo může mít psychické problémy a jiní zase to, že někdo chce mermomocí zůstat ve svém rodném kraji, i když tam nemůže vydělávat vyšší desetitisíce korun měsíčně.

Jistě nejlepším řešením na tento typ úvah je trpělivé vysvětlování, v řadě případů jako zrovna u covidu nebo dodavatelů energií. Na to ale není čas.