Článek
Korupce provází demokracii od samého počátku. V novověku (aby korupce neovládla celý demokratický systém) zavedli dokonce dělbu moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. I naše ústava má toto opatření.
Jenže politici mají často tendenci tyto moci ovládnout a podřídit je svým záměrům. Nyní to hrozí zejména státnímu zastupitelství a možná i dalším institucím. V naší zemi bojujeme proti korupci velmi urputně. Začal s tím Miloš Zeman akcí Čisté ruce v roce 1998. Výsledkem byla „opoziční smlouva“ a korupce se rozjela dvojnásobným, možná až trojnásobným tempem.
Pak přišly Věci veřejné a skončily také s mnoha aférami. No a vyvrcholilo to nástupem hnutí Ano, které dnes u nás vládne. V posledním měsíci stíhá jedna aféra druhou. Faltýnkův seznam, Babišův konflikt zájmů potvrzený Evropskou unií, aféry na Ministerstvu zdravotnictví – pan ministr Arenberger a jeho 65 nepřiznaných nemovitostí. A v poslední době do toho zapadá i Hamáčkova cesta. Co bude dál nevíme.
Chystají se nové volby, do těch vstupuje nová protikorupční strana. Strana policajtů. Obávám se, že výsledky budou pro všechny překvapivé. Pokud ovšem získá dostatečný počet voličů. Já bych proto doporučoval vrátit se k normálnímu hašteření politických stran. A k tomu, abychom opravili zákony o státní službě, o střetu zájmů. A abychom se pokusili dát do pořádku naše státní instituce.
Boj proti korupci je trvalý a dlouhodobý. Nelze jej vyřešit jedním mávnutím kouzelného proutku, ani jednou revolucí. Ale jedině trvalým, dlouhodobým úsilím všech politických stran. Možná, že by o tom voliči – a vlastně my všichni – měli uvažovat právě nyní, když začíná předvolební kampaň. A na těch mítincích a setkáních klást politikům otázky na téma, jak chtějí dlouhodobě řešit korupci. A ne přicházet s revolučními řešeními.
Celou glosu Daniela Kroupy si můžete pustit v úvodním videu. Je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
