Článek
Kdysi se kvůli volbám říkalo Přemluv bábu, přemluv dědka. Teď přichází jiná doba pro jiný slogan: Naočkuj bábu, naočkuj dědka.
Ještě před patnácti lety se za starého člověka považoval každý, komu už bylo 63 let, ale pokrok nezastavíte, ani pokud jde o stárnutí. Takže nyní se za vstupní bránu do finále života považuje věk až 65 let a většina studií se shoduje, že tohle číslo bude neustále stoupat.
Jedna věc je věda, druhá reálný život. V něm stáří propuká o poznání dřív.
Začíná to nenápadně. Místo podstatných jmen občas sáhnete po zájmenu. „Podej mi tu… no tu, jak se to jmenuje…“ je věta, kterou používáte zatím jednou, dvakrát denně, ale bude se TO stupňovat.
Seznam slov, která mizí z vašeho slovníku, se rozšiřuje s nemilosrdnou pravidelností. Zhruba v tomto pořadí: 1. Nejdřív zapomenete jméno hlavní postavy svého oblíbeného filmu. 2. Pak si nevzpomenete na jméno a příjmení herce, který tuhle postavu hrál. 3. A nakonec už nedáte bez internetu ani to, jak se jmenoval celý film.
Přibývat budou obor za oborem. Od filmu přejdete k jiným: k dějepisu, ke psím plemenům, ke školnímu rozvrhu svých dětí. A všechno (aspoň prozatím) vyvrcholí v recepci motolské nebo kterékoliv jiné nemocnice v půl osmé ráno. Hodná sestřička vás požádá o jméno, příjmení, adresu a telefonní číslo, aby vás zapsala do kartotéky, jenže vy ze sebe vysoukáte jen, jak se jmenujete. To ještě zvládnete. Pro ostatní rezignovaně sáhnete do náprsní kapsy a přečtete požadované údaje z dokladů nebo z mobilního telefonu.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
Otázku „Letí to, co?“ slyšíte stále častěji. Když si pro radu jdete za zkušenější kolegyní, aby řekla, co s tím, přizná se, že „to má taky“. Jména vnoučat, protože už jich je víc, si plete běžně, ale už to začalo působit i u oslovování vlastních dětí.
Stárnutí je prevít. Biologové by správně řekli, že začíná okamžikem narození, ale sranda propuká až tak kolem padesátky (nebo máte jinou hranici?).
K úvahám o stáří mě přivedla bankovní identita. Patřím mezi šťastné, kterým už jejich banka začala šetřit čas za zbytečné cesty na úřad a umožňuje například na dálku zjistit, kolik trestných bodů jste nasbírali coby řidiči. Všechny tyhle vymoženosti (zaplať pánbůh za ně) mají jednu věkově krutou nevýhodu. Vylučují z normálního, pohodlného života stále větší skupinu seniorů, kteří to prostě s moderními technologiemi nedají. Důvody jsou prostší, než se vám může zdát. Třeba jen proto, že nemají chytrý telefon s biometrickým ověřením. Otisk palce jako podpis je něco, co používat neumějí a ještě spíš se toho bojí.
Koncem tohoto týdne nastane – doufejme – jeden z předpokládaných zlomů covidového maléru. Od pátku se mohou registrovat k očkování nejvíc ohrožení. Lidé nad 80 let. Standardní vstupenkou ke koronavirové bezpečnosti je internet, a i kdyby se tentokrát státu povedlo registraci přes web připravit jednoduše, stále bude dost seniorů, kteří si ji nezvládnou koupit.
Vzpomeňte si v pátek na to a pomozte jim. A radši si to zapište do mobilu, ať vám to pípnutím připomene.
