Článek
Zkoušeli jste si někdy na začátku semestru vybojovat na univerzitním webu vysněnou kombinaci přednášek? Já tedy ne, neboť jsem studoval v době, kdy rozvrh na internetu byl zhruba ve stejné kategorii jako teleport ze Star Treku. Ale když mi tuhle adrenalinem nacucanou kratochvíli dnešních vysokoškoláků popisovala neteř, coby zasloužilému trémistovi mi spadl balvan ze srdce, že mne podobná zkouška odolnosti trávicího traktu minula.
V podstatě jde o to, že stovky studentů číhají ve stejný okamžik u počítačů a čekají na otevření registrace termínů přednášek. Pak mají obvykle pár desítek vteřin, aby hbitými prsty na tlačítku myši naklikali vysněnou kombinaci předmětů, následně systém spadne a vysokoškoláci se usilovně modlí, aby aspoň některé přednášky měli tam, kde potřebují.
Kromě dávky štěstí, odolnosti školního serveru a kvality domácího internetu hraje důležitou roli právě i rychlost klikání.
Stejné parametry se nyní rozhodlo povýšit ministerstvo pro místní rozvoj mezi klíčové atributy soubojů o dotace do zdravotnictví. Co na tom, že ve hře není přednáška z anatomie v úterý, nebo ve čtvrtek, ale miliardy na zlepšení lékařské péče. Kdo dřív klikne, ten bere.
Metoda tak geniálně prostá, že je překvapivé, že úřad napadla až pod vedením ministryně Kláry Dostálové. Vypracovat bezchybnou žádost už dnes umí každý ňouma (a ten, který to neumí, si na to za pakatel najme agenturu). Klikačka je ovšem jiná liga, teď se ukáže, kdo je moderní, flexibilní, proaktivní.
Abychom byli féroví, musíme zmínit, že nemocnice měly slušný prostor se na drsnou přestřelku myší předem připravit. Koneckonců je program, ze kterého se dotační miliardy rozdělují, přece na klíčový parametr žádostí nenápadně upozorňuje už v názvu – REACT. Kdo bude mít rychlejší reakce, vyhrává.
Jestli na tom některý šéf nemocnice něco nepochopil nebo snad byl tak naivní, že klíčovou část tréninku podcenil, jeho pacienti si nový operační sál, magnetickou rezonanci nebo plicní ventilátor jednoduše nezaslouží. No ne?
I zpovykaný management ve zdravotnictví si musí uvědomit, že žijeme v 21. století, kde vítězí nejrychlejší, nejakčnější, nejdravější. Navíc v zemi, kde se během měsíců lockdownu stal z klikání nový národní sport, protože státní instituce se znuděnému lidu pravidelně staraly o zábavu seriálem Která online služba hned po spuštění spadne.
Češi se tak bavili dálničními známkami, registrací k očkování či sčítáním lidu. Základní pravidlo „která služba spadne“ se navíc brzy změnilo na „jak rychle“, což ještě zvýšilo tlak na pohotovost uživatelů. Kdo si chtěl zábavu zažít na vlastní prsty, musel si i přivstat a klikat nejlépe ještě před úsvitem.
Teď je jasné, že to ve skutečnosti byla sofistikovaná průprava na budoucí boj o dotace, ale časem možná i státní zakázky, přihlášku do školky, rodičovskou, důchody, kartičku do knihovny nebo tramvajenku. Rychloklikací klání o cokoliv mají budoucnost a Agrofert už jistě tajně buduje špičkovou klikací divizi.
Za této situace se mohl pouze duchem prostý šéf špitálu spoléhat, že mu stamiliony vykliká průměrný ajťák, nebo nedejbože sekretářka připíchnutá na wi-fi v čekárně urologie. Kdo mačkal myš jako dinosaurus až někdy ve druhé vteřině brutálního souboje, a skončil proto hluboko v poli poražených (a chudých), aspoň se poučí pro příště a místo specialisty na dotace najme profesionálního hráče střílečky Counter-Strike. Jinak mu zbydou jen oči pro pláč a rezavý skalpel v ruce.
