Článek
Z opatření proti covidu-19 zveřejněných minulý týden vládou vzbudil největší pozornost zákaz provozování veřejných wifi. Internet samozřejmě odpověděl sarkasmem: „Aha, tak virus se šíří přes wifi! A my jsme si mysleli, že se k tomu používají sítě 5G!“
Samozřejmě že za zákazem je určitá logika, byť ne úplně neprůstřelná. Lidé se mají v restauracích a obchodech rychle najíst nebo si nakoupit a jít domů. Z vysedávání a psaní statusů na Facebooku ostatně provozovatelé hospod nic nemají.
Ministr Prymula dokonce záležitosti věnoval jedno ze svých početných videí zveřejňovaných na Twitteru. V něm říká, že nařízení bylo přijato kvůli dětem. Opravdu je to tak, že je mimo domov drží hlavně bezplatná wifi? Neřekl bych. Spíš je to vyumělkovaná věc, která má vzbudit dojem, že autoři vládních nařízení o tom opravdu přemýšleli.
Vlastně mi skoro přijde, jako by si vláda chtěla vyzkoušet ten trik, který známe všichni, kdo jsme někdy odevzdávali nějakou prezentaci nebo nabídku. Napíšete do ní nějakou křiklavou pitomost, aby se kritika a diskuse soustředily na ni, a všechno ostatní pak projde. Jednoduché!
Ono to má ale i určitou symbolickou rovinu. Ta spočívá v omezení přístupu k informacím, byť v tomto případě opravdu kosmetickém. Data jsou dnes jednou z hlavních zbraní ve válce s nákazou. O tom není pochyb. Ale zároveň je pravdou, že omezení a nařízení se úřadům dělají lépe v přítmí a bez kontroly.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
V době pandemie španělské chřipky před více než 100 lety vlády západních zemí informace cenzurovaly a veřejnosti dodávaly jen vybraná data. To dnes není možné. Technologie navíc nabízejí platformu pro kritické názory a organizování nesouhlasu.
Týdeník The Economist informoval minulý týden o studii tří mladých ruských vědců působících na západních univerzitách, kteří přišli s provokativní myšlenkou: že zavedení rychlého mobilního internetu, konkrétně sítí 3G, koreluje s poklesem kvality demokracie. Vyšli přitom z dat celkem ze 107 zemí světa.
Jinými slovy, větší a lepší informovanost díky technologiím vede podle této hypotézy ke snížení důvěry vůči vládám v daných zemích a ke vzestupu populistických opozičních stran, které se vymezují proti establishmentu. Tradičním opozičním stranám přitom počet voličů neroste.
Je to paradox: v devadesátých letech jsme vítali technologie jako fenomén, který zlepší demokracii, protože zvětší naši informovanost a dá hlas každému, kdo o to bude mít zájem. To se stalo, avšak kdo někdy chodí na Facebook nebo do komentářů na zpravodajských webech, tak ví, že to nedopadlo úplně ideálně.
Vypnuté wifi v nouzovém stavu s tím samozřejmě nemají nic společného, to je jen taková anekdota. A shoda náhod. Ale i tak si nenechme vnutit tezi, zejména od politiků, že nám technologie kazí demokracii a pořádek. Není to pravda.
Neznamená to, že zmíněná studie lže. Možná platí, že nástup rychlého připojení a s ním i sociálních sítí koreluje s nástupem populismu a společenských krizí. Možná víc informací znamená víc nejistoty a strachu. Proto musíme bojovat s tím horším v nás, které tyto nejistoty otvírají. Technologie jsou v tom nevinně.
