Článek
V klidu v teple pozorujeme možná mnohdy bizarní scény, ve kterých vystupují vzteklí, zklamaní a vlastním neúspěchem unavení členové rozdělené společnosti.
Místo výhledu nové americké administrativy se řeší pořád Trump, Trump, Trump. Jenže poté, co se minulý týden stalo ve Washingtonu, se není čemu divit. Přestože my jsme se z nějakého důvodu divili velmi.
Scény z „dobývání“ Kapitolu připomínaly to, na co jsme zvyklí spíše na streamovacích platformách nebo v televizi: historické vikingské drama, komické scény televizního skeče, ale také mrazivé záběry akčních thrillerů.
Přestože mám dojem, že v hloubi duše takové drama z jiného kontinentu českého diváka vlastně bavilo, reakce byly především: „Cože? Jak se to mohlo stát? V Americe? Co se to tam děje?“ Milí zlatí, „ono se to tam děje“ už nějakou chvíli a troufám si tvrdit, že ještě předtím, než Donald Trump ovládl Bílý dům – protože někde se pro takového lídra musela zrodit nálada.
Nakumulovaný vztek, rozčarování, zklamání a vlastní neúspěch dokážou dát dohromady klidně i krveprolití. Minulou středu v okolí nebo přímo v Kapitolu zemřelo pět lidí. A dalších násilností se obávají bezpečnostní složky po celé zemi. Tady opravdu přestává všechna legrace, tady ani třeskutě vtipné memes a vysmívání se „postavičkám“ z Kapitolu nepomohou. Proč?
Protože my tady ve středoevropském rybníčku nemáme co se smát. Měli bychom si uvědomit, že „nálada“, která Ameriku dovedla do tohoto bodu, u nás má dost výživné podhoubí. A houba už trochu ukazuje svůj jedovatý klobouk.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.
„Covid je podvod, a i kdyby nebyl, tak tohle se nedělá. Přece kvůli chřipce nezavřou celou republiku? Tohle se nedělá a navíc se, děcka, koukněte, jsme tu hlavně zase jenom z Moravy, Pražáci nepřišli,“ říká jedna z účastnic víkendové protivládní a proticovidové demonstrace na pražském Staroměstském náměstí.
A my zase v klidu doma v teple pozorujeme možná mnohdy bizarní scény, ve kterých vystupují vzteklí, rozčarovaní, zklamaní a vlastním neúspěchem unavení členové naší vlastní rozdělené společnosti.
Když do této „smaženice“ přimícháme ingredienci nenávisti z úst našeho prezidenta, který vyhrál volby s heslem „Tato země je naše“ a dští síru nejen na novináře, a pokud ještě navrch přidáme špetku rétoriky našeho premiéra, který kopíruje marketingové strategie týmu Donalda Trumpa, máme docela slušně našlápnuto na značně nepříjemné a možná i bolestivé vypumpování žaludku.
