Článek
Britská a následně světová média citovala jednoho z britských expertů na vzdělání Alana Smitherse, který řekl, že je možná načase vzít jako fakt, že ženy jsou inteligentnější než muži.
Na celé této věci je nejzajímavější a nejzábavnější debata, kterou to vyvolalo. Je plná toho, čemu se dnes tak moderně říká „virtue signalling“, a to z obou stran. Jinak řečeno, je to skvělá příležitost k tomu, aby každý už poněkolikáté mohl napsat, co si myslí o dnešní době a jak ho rozčiluje, že a) ženy jsou stále diskriminovány muži, b) muži jsou týráni s poukazem na údajnou diskriminaci žen, *) nehodící se škrtněte.
A samozřejmě každý chce naservírovat svůj jasný a předem hotový názor a nejzábavnější je, jak zpočátku „baletí“ kolem citovaných výsledků s nejrůznějšími myšlenkovými konstrukcemi. Takže čteme, že je třeba inteligenci definovat a že holky nejsou ve skutečnosti chytřejší, nýbrž pilnější a organizované, a z druhé strany, že ženy jsou inteligentnější, protože si musely v nespravedlivém maskulinním světě všechno vybojovat, a proto jde o evoluční nutnost, atd. atd.
Osobně mě na tom zajímá něco jiného: co když mají ženy opravdu lepší mentální schopnosti, ať už je budeme měřit nebo definovat jakkoli? A následně, co když jsou opravdu lidé asijského původu chytřejší/hloupější než černoši a Asiati a černoši zase chytřejší/hloupější než běloši? Je to opravdu vyloučené?
Mezi lidmi jsou přece rozdíly, a jakkoli chápu, že je praktické si stanovit, že všichni lidé jsou si v tomto ohledu rovni, tak je to věc především politická a společenská, nikoli vědecká.
Když to převedeme na něco méně kontroverzního (a mně ze zjevných důvodů bližšího), tedy na tělesnou výšku, je to najednou zcela akceptovatelné. A my z antropologických studií víme, že nejdelším národem světa jsou Holanďané následovaní Černohorci, Dány, Nory a Srby. A nejkratšími naopak obyvatelé Indonésie a za nimi Bolivijci, Filipínci, Vietnamci a Kambodžané.
Rozdíl mezi nejvyššími a nejmenšími je 23 centimetrů (stále mluvíme o průměrné výšce), tedy vztaženo k Holanďanům jsou Peruánci zhruba o 12 procent nižší.
Vadí to někomu? Nemyslím si. A v zemích na obou stranách žebříčku najdeme lidi jak extrémně vysoké, tak extrémně malé. Se svými 205 centimetry jsem spolehlivě vyšší než naprostá většina lidí, které při návštěvě Holandska potkávám. Holanďané měli v americké NBA, kde je výška jedním ze základní faktorů úspěchu, v historii celkem 6 hráčů. Vztaženo na počet obyvatel je to průměr. Ani výrazně víc, ani málo. Jinak řečeno, když se rozdíly pohybují v řádu procent, je to něco, co je zajímavé měřit, ale v zásadě to nemá žádné praktické dopady.
Výška je determinovaná geneticky, ale vliv na ni mají i další faktory. Vidíme, že v zemích, kde rychle roste životní úroveň, rostou i jejich obyvatelé. Byť nijak závratně, opět mluvíme o procentech za desetiletí. Je to zkrátka jeden z parametrů, který je zásadně důležitý individuálně a velmi málo kolektivně, zarovnaný do průměrné hodnoty.
Abych to vrátil k debatě o inteligenci: nevím, proč je tak strašně kontroverzní srovnávat v nějakém typizovaném kritériu inteligenci lidí z různých částí světa, případně mužů a žen. Když se dozvím, že jsou ženy o 17 procent chytřejší než muži, necítím se tím být nijak osobně atakován. Moji situaci to nemění, nejsem najednou bytostí s nižší cenou. Vůbec nic se nestalo: pořád jsem méně chytrý než můj kamarád či kamarádka X a mnohem chytřejší než kolega či kolegyně Y.
Ještě jinak řečeno: průměrná inteligence jakkoli definované skupiny lidí je zajímavost do článku, moje osobní inteligence je věc důležitá pro můj život a pro má rozhodnutí. Takže se ptám: proč tolik povyku kvůli tomu, že se holkám povedly zkoušky?
