Článek
Necelých dvacet let války a souvisejícího vývoje bylo nyní vymazáno za necelých dvacet dní. Afghánci jsou zase tam, kde byli – v područí Tálibánu.
Kábulskou oblohu v noci z pondělí na úterý rozřízly oslavné salvy ze zbraní různých typů a velikostí. Psala se historie. Jedna válka zase skončila. A vítězství tentokrát připadlo Tálibánu.
Říkalo se jí nekonečná. To proto, že válka v Afghánistánu trvala bezmála dvacet let a postupem času nabrala své vlastní tempo, které si pozornost mezinárodní veřejnosti i médií vysloužilo jen málokdy. Hlavně když někde vybuchlo třeba auto a útok měl dostatečný počet obětí na to, aby mohl zajímat i lidi za hranicemi. Tak to prostě chodí, mohlo by se říct.
I nekonečné války ale, jak vidíme, musí jednou skončit. Tečku psanou velmi roztřesenou rukou udělalo za tou v Afghánistánu pět amerických letounů, které v pondělí pozdě v noci opustily kábulské letiště.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Nechaly za sebou nejen kus vlastní důstojnosti a – prý nefunkční – vojenské vybavení, ale i afghánské spolupracovníky a Afghánce, kteří mají americká víza. A nejen je. Mluvit se musí také o oněch víc než 170 tisících obětí dvacetileté války. Nebo o 43 bilionech korun, které do ní nalila americká vláda. O nich ostatně americká média mluví častěji než o počtech mrtvých.
Necelých dvacet let války a souvisejícího vývoje bylo nyní vymazáno za necelých dvacet dní. Afghánci jsou zase tam, kde byli – v područí Tálibánu. A spojenci zakončili svou dlouholetou show ztracených iluzí vrcholným trikem. Zmizením.
Na závěr nabídnu otázky: co to o nás vypovídá? Bude Američanům ještě někdy někdo důvěřovat? A vůbec – je to předzvěst globálního návratu do roku 2001? Budou se zase nosit bokovky? Napište mi do komentářů.
