Článek
Nový konflikt mezi generacemi se vede o pragmatické téma bydlení. Linií střetu ve společnosti je věk kolem 35 a debata je emotivní.
Ve firmách u kávovarů nebo na restauračních zahrádkách u piva můžete být svědky nového generačního konfliktu. Nejde přitom o klasický střet, v němž mladí vidí staré jako pomalé, nepružné nebo neschopné sžít se s novými technologiemi, zatímco ti starší vidí své nástupce jako pohodlné, líné, bez respektu a loajality, dělající věci jen na efekt.
Nový konflikt se vede o to snad nejpragmatičtější téma – bydlení. Linií střetu ve společnosti je věk kolem 35 let a taková emotivní debata vypadá asi následovně.
Mladší vykopne: Vy jste holt měli štěstí, když jste si v 90. letech extrémně levně zprivatizovali své byty. A když jste začali slušně vydělávat, vzali jste si hypotéku a pěkně si koupili jako investici další byt, který nám teď pěkně draho pronajímáte.
Starší namítají: Proboha, my jsme nic zadarmo nedostali, museli jsme se hodně snažit a otáčet, abychom si mohli pořídit vlastní bydlení. Jsme zadlužení, splácíme… víte, co je to dlouhodobý závazek?! Vy chcete všechno zadarmo, hlavně že máte nejdražší iPhone.
Mladí oponují: Nic vám nezávidíme, jen prostě máme pocit nespravedlnosti, že i když se snažíme a makáme – stejně jako kdysi vy –, přesto nemáme šanci pořídit si vlastní bydlení.
Pro každý mezigenerační konflikt, i tento, je typické, že obě strany se navzájem nechápou, přesněji se možná o pochopení často ani moc nesnaží.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.
Skutečností je, že Česko aktuálně prochází velkou krizí bydlení. Pořízení vlastního bytu je nedostupným snem nejen sociálně slabých vrstev, ale hlavně ve větších městech nově už i střední třídy.
Důvodů, proč se bydlení stalo v Česku nedostupným luxusem, je samozřejmě více. Poptávka po bytech výrazně převyšuje nabídku, což jejich cenu žene vzhůru. Podle developerů se ceny během pěti let zdvojnásobily. Za metr čtvereční nového bytu se platí kolem 70 tisíc korun, v Praze je to ale až 110 tisíc.
Kvůli nízkým platům – ve srovnání se Západem – si proto na vlastní bydlení vyděláváme nejdéle v Evropě. Je na to třeba 12 celých průměrných ročních platů, v Praze dokonce 14.
Ceny rostou, bytů se staví málo, takže na ně mají jen ti nejbohatší, kteří si kupují další byty – třeba v Praze si 40 procent nově postavených bytů kupci pořizují jako investici.
Co s tím? V programu politických stran zázračné recepty nenajdeme, protože neexistují. Pravice chce hlavně snížit DPH u výstavby z 15 na 10 procent a také zjednodušit stavbu, kterou dnes brzdí složité a zdlouhavé povolování a také nejrůznější omezení v centrech měst.
Levice navrhuje podpořit obecní výstavbu a také nařizovat developerům, aby kromě komerčních povinně stavěli i část sociálních bytů. A zvažuje zvýšení daně z nemovitosti z druhého a dalších bytů.
Pokud se problém s byty v dohlednu nevyřeší, může to vyvolat velké napětí ve společnosti. Zvlášť pokud bude přibývat začínajících rodin s lehce nadprůměrnými příjmy, které si nemohou dovolit vlastní bydlení.
