Článek
Podepisuju se plně pod to, co na sociálních sítích napsaly stovky lidí: Nic horšího než skelný pohled Christiana Eriksena ležícího bezvládně na trávníku kodaňského Parken Stadium jsem na fotbale neviděl.
Lékař provádějící masáž srdce a škubnutí Eriksenova těla po zásahu defibrilátoru spadají do stejné škatulky hrůzy. Hrůzy, kterou miliony fanoušků u televize neměly vidět v souladu s všeobecně uznávaným protokolem, že se drastické scény, brutální fauly se zlámanými kostmi nebo potenciálně smrtelné nehody nemají ukazovat, dokud není jistota, že se dotyčný uzdraví.
Jestliže jsem měl v prvních desítkách minut pořádný vztek na řadu českých televizí, které srdcervoucí scény nabídly znovu ve svém zpravodajství i na webu, s odstupem několika hodin to už tak radikálně nevidím. Člověk si u obrazovky uvědomil, jak tenká je slupka mezi úspěchem a tragédií, životem špičkového a dosud zdravého sportovce a možnou smrtí.
Prožívali jsme u nás doma Dánův boj o život coby fanoušci Tottenhamu zvlášť intenzivně a bylo to pár minut slzavé údolí. Christian Eriksen byl náš oblíbenec. Syn si dokonce před pár lety na Dánovu počest přál dres Spurs s číslem 23 na zádech, který Eriksen v severním Londýně oblékal.
Zprávy přicházející z kodaňské Rigshospitalet jsou zatím povzbudivé. Christian Eriksen je ve stabilizovaném stavu, je při vědomí a komunikuje. Dokonce se podle všeho stačil spojit se svými zdrcenými a otřesenými spoluhráči, aby jim řekl, aby zápas proti Finům dohráli, což se posléze i stalo.
„Fotbal je krásný a Christian ho hraje krásně,“ prohlásil prezident UEFA Aleksander Čeferin. Fotbal hráli krásně i Miklós Fehér, Cheick Tioté, Marc-Vivien Foe i další, jejichž srdce fotbalovou krásu neuneslo. I když měl každý trochu jinou diagnózu, okolnosti se lišily a šance na přežití byly různé, třeba měli i prachsprostou smůlu.
Na Christiana Eriksena se usmálo štěstí, že anglický rozhodčí Anthony Taylor okamžitě zápas přerušil a se vší naléhavostí zavolal pomoc. Velkým hrdinou je dánský kapitán Simon Kjær, který kamarádovi uvolnil dýchací cesty a ve chvílích naprosté nejistoty a zoufalství utěšoval Eriksenovu partnerku Sabrinu Kvist Jensenovou.
Impozantní byl i kordon vytvořený dalšími dánskými reprezentanty, kteří před vztyčením plenty bránili vlastními těly fotografům a kameramanům v pořizování záběrů z boje o život svého kamaráda. O titulky si plným právem řekli zdravotníci dánské reprezentace, Morten Boesen, Thøger Persson Krogh, lékař kodaňské arény a mnozí další.
Ti všichni zaslouží zlaté medaile za záchranu Christiana Eriksena i celého, sotva zahájeného Eura.
