Článek
Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro iDnes.cz už poněkolikáté zopakoval, že v jeho rodině „byly tři emigračky“. Mluvil o tom v souvislosti s tím, když popíral svoji spolupráci se Státní bezpečností.
Je to ten samý rozhovor, kde také říká, že za komunistů nevěděl, že lidé nemohou cestovat na Západ bez výjezdní doložky. Ale to teď nechme stranou.
Protože slovo „emigračka“ se díky Babišovi vtírá do českého jazyka, což není vůbec šťastné. O tom, že jazyk mocných má vliv na jazyk a skrze něj na myšlení celé společnosti nebo alespoň její významné části, byly popsány studie a knihy.
Samozřejmě, Andrej Babiš není rodilý český mluvčí, a to jeho řeč ovlivňuje více nebo méně subtilními odchylkami od Čechů jako polena. Těžko mu podsouvat, že nějaký novotvar používá účelově, snad s výjimkou účelovky. Může to být jen specifický dialekt, vliv slovenštiny, bez nějakých vedlejších úmyslů.
Nicméně „emigračka“ je do veřejné řeči zas a znova vrhána, a proto je potřeba se jí zabývat. Aby nedošlo k nedorozumění. Takže:
Pro emigraci je taková „zdrobnělina“ nepatřičná. Mohlo by se stupňovat: emigrace, emigračka, emigračíčka, emigračičíčka a tak dále, do aleluja.
Emigrace byl a je osudový krok, často spojený s rizikem, s nebezpečím, někdy dokonce smrtelným. Už proto jsou takové jazykové konotace nemístné.
Znovu: asi to Andrej Babiš jako rodilý slovenský mluvčí necítí, vždyť hovoří o svých vlastních příbuzných, ale tak to bohužel je. Emigračka zní v češtině poněkud žoviálně. Zlehčuje obsah pojmu.
Emigračku bychom mohli v češtině skloňovat podle „vzorů“ rozlučka, střílečka, zabijačka, případně koupačka. Ani to není nic moc. Emigračka není procházka.
Sídlu ŠtB v Bratislavě se hovorově slovensky říkalo „Februárka“ podle jeho adresy, což Babiš zmiňuje i ve svém životopisu na webu ANO. Možná vítr fouká odtud. Jazykový vítr, pochopitelně.
Emigračka byla za komunistů trestným činem opuštění republiky podle paragrafu 109, za který až do roku 1989 padaly nepodmíněné tresty, a to i za neúspěšné pokusy. Soudům a režimu to stálo za to, bez ohledu na nepřítomnost obžalovaných. Nic familiárního.
Abychom si správně rozuměli, bylo by lepší dál nazývat emigraci emigrací a ne emigračkou.
Jestli si někdo někdy v soukromí povzdechne, že to nebo ono by bylo na emigraci, nebo na emigračku, to už je jeho věc. Jak je libo.
