Článek
Číst si zprávy o rovnosti mužů a žen v Česku je jistý druh masochismu.
Na vládu doputovala každoroční zpráva o rovnosti mužů a žen v Česku. A obsahuje pro české ženy vynikající zprávu – v žebříčku genderové rovnosti Světového ekonomického fóra jsme si polepšili o čtyři pozice, a předběhli tak například Mongolsko. Hurá, gratulujeme, tady máte karafiát.
Číst si tyhle výroční zprávy je jistý druh masochismu. Rok co rok se v nich opakují tytéž problémy, navrhují se v nich tatáž řešení, jenže v praxi se pak neděje téměř nic. Maximálně se občas můžeme poplácat po zádech, protože se nám podařilo předběhnout nějakou obskurní zemi.
Letos je to ještě o něco smutnější čtení než obvykle. Zpráva, kterou zatím vláda neschválila, bez příkras a na datech dokazuje, o kolik drtivěji dopadla pandemie koronaviru na ženy než na muže.
„Nerovnosti na trhu práce mezi muži a ženami se spíše prohloubily a pandemie a související preventivní opatření měly spíše negativní dopad na postavení žen na trhu práce,“ píše se ve zprávě. Kvůli zavřeným školám musely ženy zůstávat doma, jejich nezaměstnanost se zvýšila téměř dvojnásobně oproti nezaměstnanosti mužů a řada žen zažila kvůli pandemii takřka celoroční kariérní výpadek.
Není to žádné překvapení – pandemie prostě jen zvýraznila potíže, které české ženy na trhu práce mají dlouhodobě kvůli tomu, že jsou stále vnímány jako primární pečovatelky o děti nebo nemocné a staré příbuzné. Teď prostě jen dostaly další ránu, která jim kariéru do budoucna zkomplikuje ještě víc.
V indexu Evropského institutu rovnosti žen a mužů se Česko dokonce propadlo o několik příček na 23. nejhorší zemi v Unii. Gender pay gap – tedy rozdíl v průměrných mzdách mužů a žen – se loni sice snížil o více než dva procentní body na necelých 17 procent, ale jak upozorňuje zpráva, je to zřejmě mimořádnými pandemickými odměnami pečujících profesí – především zdravotních sester. A nejspíš to bude jev dočasný.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Jinak je to stále stejná písnička, kapitola po kapitole. Ženy jsou podreprezentované ve vedoucích politických funkcích, ve vedení úřadů, v čele firem, ve významných vědeckých funkcích.
Míst pro předškolní děti, zvláště mladší tří let, prakticky nepřibývá – dětské skupiny meziročně navýšily kapacitu o závratných 333 míst, mateřských škol přibylo v celé republice 13.
Ve školství stále převládají stereotypy o „klučičích“ a „holčičích“ oborech studia, kvůli kterým pak panuje segregace ve výběru povolání. Tady se mimochodem loni Česko v mezinárodním srovnání také zhoršilo.
Můžeme se samozřejmě tvářit, že postavení žen v naší společnosti je nějak přirozené a dané přírodou. Že přece máme rovnost, úplně stejné příležitosti, a tím pádem české ženy prostě asi na víc nemají. Nebo že jsou takhle spokojené a víc nechtějí.
Pak je ale s podivem, že nás tu už dávno nezkoumají zástupy vědců z celé Evropy – protože ve srovnání se ženami z většiny ostatních evropských zemí jsme asi úplně jiný, speciální druh.
