Článek
Jde o větší problém, než se může zdát. Záležitost obrací pozornost k varovnému úkazu: katastrofálnímu nedostatku disponibilních destinací k pojmenování.
Netýká se to samozřejmě jen Prahy, ale Praha je extrémní případ. Slýcháme, že v Praze se „nestaví“. Důvodem, proč lamentovat, ovšem zdaleka není jen bytová krize – ale také to, že názvy lukrativních ulic, náměstí a mostů už jsou beznadějně rozebrané.
Zatímco velikánů přibývá, nepřibývá adres, které by mohly nést jejich jména. A pokud ano, jde často o málo prestižní souřadnice někde na předměstí. Plus mínus kruhový objezd.
V případě Václava Havla se našlo východisko v podobě letiště. Že se teď objevila petice, která navrhuje, aby bylo namísto Havla pojmenováno po Gottovi, není jen důkazem pošetilosti, ale také těžké místopisné nouze.
Anebo se rýsuje kompromis: Letiště Václava Havla a Karla Gotta? A podělíme mezi ně terminály?
Nouzi na trhu adres po roce 1989 dočasně vyrovnala nabídka míst uvolněných k přejmenování zasloužilci, ikonami a kalendářními událostmi zavrženíhodného komunistického režimu. Jenže poptávka byla brzy nasycena. A s tím, že centrum města si zabookovaly osobnosti 19. století a starší, už nikdo nehýbá. A nehne.
Takže zatímco v Praze má svoji ulici – a někdy moc pěknou! – málem každý ruchovec a lumírovec nebo literát, co vypadl z maturitní četby, zesnulí současníci se do extraligy propracovávají jen s obtížemi.
Pak jsou tu speciální případy, jako ruský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov, který shodou okolností zaujal na mapě Prahy úplně neadekvátně dominantní pozici (náměstí + nejrušnější nepřestupní stanice metra). Ze které ho ale nikdo jen tak nevystrnadí.
Nebo mýtický Vnislav. Údajně žil kdysi v době mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem. Samozřejmě, že má svou ulici v Praze 2. A kdo ho dneska zná?
Plán města, to jsou jedny velké toulky zaprášenou minulostí. Napětí mezi zastaralým místopisem a poptávkou po cedulích, které by zvěčnily novodobé osobnosti, není radno podceňovat. Nebo to jednoho dne může prasknout.
Jaké jsou možnosti v případě pocty Karlu Gottovi? Buď nějaké důstojné místo přejmenovat – ale jaké, vždyť být zbaven svého názvu není jen tak, o výměně občanských a jiných průkazů místních obyvatel nemluvě. Nebo najít něco bezejmenného, ale zároveň kvalitního – to je skoro nemožné, viz výše. Anebo počkat, až se něco adekvátního postaví – to může trvat léta. Objevil se například námět nazvat po zpěvákovi nějakou novou stanici metra.
Prozatím bereme zavděk velkorysou nabídkou, kterou nám dal spisovatel Mariusz Sczygiel: Gottland, to přece není vůbec málo.
