Článek
Kampani, ač ji politici označují za žhavou, chybí aféry a skandály. Na premiéra v různých fázích trestního stíhání jsme si téměř zvykli. A není snadné to trumfnout.
Jen něco málo přes dva týdny dělí Česko od začátku hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny. Strany se pokouší vybudit zájem stupňováním názvů fází kampaně. Nestačí už horká fáze, oznamuje se i fáze žhavá a jeden by mohl mít strach, že se politici tak rozpálí, že od nich raději z bezpečnostních důvodů dají občané ruce pryč.
Přiznejme si ale, že i přes proklamovanou žhavost je letošní předvolební období zatím (!) docela klidné, až nudné. Čím to je? Chybí pravá předvolební aféra. Chybí tajně pořízené fotky z dovolených, skandální odhalení z minulosti, policejní zprávy.
„Nejpřekvapivější“ věcí, která vyšla najevo, je, že údajná nová krev české politiky, bývalý policista a celník Robert Šlachta, se nejmenuje Robert, ale Róbert. ČTK ho tak nadále bude uvádět. Slovy klasika, to je tedy slabota. Politické rubriky bulvárních deníků plní maximálně zprávy o zdraví současné a bývalé hlavy státu, které se shodou okolností sešly ve střešovické nemocnici.
Ony už nejsou aféry? Ale ano, můžeme si například připomenout, že předseda vlády je už mnoho let – jak novináři rádi píší – „v hledáčku policie“. To je aféra! Premiéra vyšetřuje policie kvůli desítkám milionů korun! Ani by se do toho nemusela zamíchat rodinná linka s premiérovým synem a byl by na světě prvotřídní skandál.
Dvě minuty
Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.
Dvě minuty můžete poslouchat na Podcasty.cz a ve všech dalších podcastových aplikacích.
Ale voliči u nás – a nemůže se jim nikdo divit – těžko potlačují zívnutí. Důvod je nasnadě. Stále po vzoru antického dramatu totiž nepřichází katastrofa. Nepřichází rozuzlení příběhu a s ním spojená katarze.
Je otázkou, jestli si na to chceme zvyknout, ale je fakt, že politici z tábora populistů mají před aférami nasazený velmi účinný neopren, díky kterému z nich i velmi vážná obvinění jakoby stékají. Z čeho je ušitý? Z velké části z argumentu, že ten, kdo mě kritizuje, stojí proti národu, proti lidem. Nitě pak tvoří jistota, že nikdo ze strany, kterou dotyčný vede, nezvedne hlas a na příštím sjezdu neřekne: „Tvoje pozice je neudržitelná, končíš, předsedou budu já.“
Média by rozhodně neměla se svým snažením (u všech politiků bez výjimky) polevovat. Jen je třeba počítat s tím, že se z informace nestane aféra, ale jen malá díra do populistického neoprénu.
