Článek
Spolu s koronavirem do Česka dorazila i nevídaná blábolivost. A to říkám jako člověk, který měl to potěšení udělat už v době předcovidové nemálo rozhovorů s Andrejem Babišem, a má tedy s čím srovnávat.
Mnozí čelní představitelé země dnes odpovídají na dotazy novinářů takovým způsobem, že si kolikrát nemůžete být jisti, jestli ještě sledujete rozhovor se členem vlády, nebo pořad Volejte věštce, či náhodný generátor slov.
V posledních týdnech se to vystupňovalo tak, že už jsme si snad skoro zvykli. Z nejnovějšího blábolu se stane roztomilý titulek, udělá se pár vtipů na sociálních sítích a jde se dál. Už je to pro nás běžná agenda.
Zkuste si ale představit, že by totožné výroky zazněly v souvislosti s jakýmkoli jiným tématem. Ideálně v době, kdy koronavirus SARS-CoV-2 ještě ani neexistoval.
Taková tisková konference po jednání vlády by jistě vešla do dějin. Posuďte sami (vše kromě samotných citací je samozřejmě smyšlené):
Já si nemyslím, že bych musel všechna svá rozhodnutí nějak komentovat, odpovídá hned v úvodu brífinku poněkud dotčeně předseda vlády na dotazy, proč vyměnil třetího ministra životního prostředí za půl roku.
Když vidí, jak se novináři tváří, neochotně dodává: Tohle je něco, co se nějakým způsobem děje.
Redaktorka České televize chce po ministryni financí vysvětlení, jak je možné, že od nového roku jsou náhodně vybrané firmy osvobozeny od daní.
Byla to nespravedlnost, která se vyvinula, říká bez uzardění ministryně, která toto pravidlo minulý měsíc sama prosadila a prezentovala ho jako promyšlený plán vlády.
Ministryně práce a sociálních věcí dostává dotaz, jaké jsou prognózy vývoje stále stoupající nezaměstnanosti a jak to chce řešit. Předkládá tedy čerstvou analýzu svých expertů:
Buď se ta situace zlepší, nebo zůstane stejná, nebo se bude horšit.
Redaktor Lidových novin se táže, jak je možné, že se loni postavily jen čtyři kilometry dálnic, a zda za to někdo ponese politickou odpovědnost.
Není to ničí vina, mračí se ministr dopravy a mimo mikrofon si mumlá něco o přírodní katastrofě.
Redaktor Seznam Zpráv by rád věděl, proč ministr vnitra navrhl zákon, aby všechny žaloby na Hrad rozhodoval místo soudu Martin Nejedlý.
Včera jsem dával nějaký teoretický návrh, který samozřejmě není dobrý, ale dostávám různé návrhy, krčí rameny ministr s výrazem „už o tom radši nemluvme“.
Redaktora Zdravotnického deníku zarazily zákulisní spekulace o tom, že by Ministerstvo zdravotnictví mohlo jako lék na rakovinu doporučovat popíjení sava. Ministr zdravotnictví se nadechuje, aby podobné zprávy popřel, po mikrofonu se ale sápe brunátný premiér a volá:
Nikdo na celém světě neprokázal, že by to nefungovalo!
A to už se ptá redaktorka Hospodářských novin. Brzy vyprší lhůta, do které musí Česko implementovat evropskou směrnici ohledně střetu zájmů. Jak daleko je vláda s procesem? Přece jen je to povinné a Česko by kvůli tomu mohlo mít v budoucnu problémy. K odpovědi se nikdo nemá, a tak se slova chopí dosud mlčící ministryně pro místní rozvoj:
Myslím, že pravdu mají východní filozofie, které tvrdí, že to, co je minulost, to je pryč, co je budoucnost, ještě není, a to, co má smysl, je přítomný okamžik. Proto se raději zabýváme přítomností.
Na to už opravdu nemá nikdo co říct, a tak tisková konference končí. Novináři zaskočeně sedí u svých notebooků, když jednomu z nich zazvoní telefon. Editor chce vědět, na čem se vláda usnesla a co o tom napíšeme. Redaktor se zmůže jen na zoufalé:
Byl jsem svědkem něčeho, co zatím neumím vyhodnotit.
