Glosa: Babiš žádá solidaritu, ale sám žádnou nenabízí

Solidarita ano, ale pokud se nám to zrovna hodí do krámu. V uprchlické krizi Česko týmového ducha moc nepředvedlo. Teď naopak bez špetky studu žádáme solidaritu, když si nevíme rady s dopady druhé vlny pandemie koronaviru.

Když se na jaře během nejtěžších měsíců první vlny vozili italští pacienti z tamních přetížených nemocnic do Francie a do Německa, přišlo nám to jako cosi ušlechtilého a současně vzdáleného. Teď jsme na prahu toho, že podobnou pomoc budou potřebovat české zdravotnictví a čeští pacienti.

Ostatně premiér Andrej Babiš řekl, že už o případném převzetí nemocných Čechů s covidem-19, kteří vyžadují hospitalizaci, osobně mluvil s premiéry Saska, Maďarska a Polska. Zajímalo by mě, jestli náš ministerský předseda hlavně při telefonátu do Drážďan, a to ho možná ještě na tohle téma čeká i spojení do jedné kanceláře v Berlíně patřící jisté političce, pocítil špetku studu.

Špetku čehosi, čeho se panu Babišovi spolu s pokorou, soudě podle jeho posledních vystoupení na tiskových konferencích, zjevně nedostává.

Narážím samozřejmě na telefonáty s volajícími z Německa, Itálie a odjinud, kdy se naopak vyžadovala solidarita od Česka během stále ne zcela ukončené uprchlické krize. Přitom se po nás nechtělo, abychom na svém území přijali řádově tisíce uprchlíků. I na požadavek výrazně nižšího počtu běženců slyšeli volající ve sluchátku zřetelné a jasné „odprejskněte“.

Přijít s covidovým prosíkem do Varšavy a Budapešti nemusí být Andreji Babišovi žinantní. Tamní lídři zachovávali během uprchlické krize stejně nesolidární, nebo přesněji sobecký postoj.

Ona se Česku ta unijní solidarita někdy hodí a jindy zase ne. Mimochodem, věděli jste, že životadárný lék remdesivir teď česká vláda našim pacientům opatřuje jen díky dohodnutému společnému nákupu zemí Evropské unie? Jinak se tenhle prostředek na trhu sehnat nedá. Snad je někde k mání vakcína solidarity. Moc by se nám tady u některých lidí hodila.