Článek
Ministerský předseda České republiky Andrej Babiš včera večer na sociálních sítích pompézně odinzeroval svou novou knihu. Jmenuje se „Sdílejte, než to zakážou!“ Možná se v příštích komentářích, analýzách a rozhovorech dozvíme, co vedlo Babišův PR tým k volbě natolik dramaticky přehnaného metahumoru. Což konstatuji bez ironie. Může to být – a kéž by byl – název promyšleně zábavný.
Ale bojím se, že ne. Premiérovým ghostwriterským týmem poupravený populární slogan „Sdílejte, než to smažou“ se na sociálních sítích obecně používá výhradně v jízlivém kontextu. A to pro sdílení nejukrutnějších blbostí typu „práškovací letadla shazují na občany koronavirus“.
Premiér ale není srandista. Jeho sociální tiky hovoří za vše. Má se očividně velmi rád. Mluví, aniž by naslouchal. Bere se smrtelně vážně. Je sám se sebou plně spokojený. Nepochybuje, zdá se, o ničem. Nejméně o sobě.
Je mi hloupé to sem psát, každý to ví, ale pro jistotu: pokud by na Wikipedii existovalo heslo „disident“, fotka Andreje Babiše by tam visela jako výmluvný příklad protimluvu. Vždyť předseda kabinetu už roky jako křeček v nekonečném kolotoči uhání před podezřením, že sekundoval estébákům. Žádné zakazování šíření jeho myšlenek, jak název knihy naznačuje, se tudíž logicky nekoná, viz komentářové stránky „jeho“ MF Dnes, kam pravidelně přispívá.
V Babišově aktuálním spisku, který samozřejmě on sám nepsal, ale je pod ním podepsaný a nese za něj plnou odpovědnost, jsem nalistoval kapitolu týkající se migrace. Doufaje, že jsou pověsti o jeho zášti k běžencům přehnané.
Leč zůstal jsem perplex.
„Sedíte? Jestli ne, tak si teď sedněte. Možná si dejte něco ostřejšího. Jak kdo chce. Takže. Kdybychom kvóty nezarazili, přišlo by jich (migrantů) k nám do Česka nejdřív 2 978. Ano, 2 978 migrantů. Prý jenom jednorázově. Jasně. Jenže ve chvíli, kdy bychom kývli na rozhodnutí Evropské rady a kvótu splnili, nic by nebránilo tomu, aby se stejný princip opakoval znovu a znovu. Noví a noví,“ píší Babišovi autoři.
Přeskočíme-li pár nenávistných odstavců, můžeme číst dál: „(…) 2 978 migrantů ze zemí, ke kterým nemáme historicky skoro žádný vztah jako Pákistán, Sýrie, Afghánistán. Lidi, jejichž myšlení a kultura jsou na hony vzdálené té naší.“
Babiš směrem k běžencům volá: „Ale zpátky do sálu Europa na Evropskou radu. Ne! Ne!! Ne!!! Ne kvótám. Ne povinnému přerozdělování. Ani jeden migrant. Prostě NE.“
Kde to jsme, když premiér bohaté středoevropské země vříská jako kamelot, který ví, že pokud nenabídne dostatečně bulvární obsah (zlí migranti s iPhony), přijde o výdělek (v našem případě hlasy voličů)?
Celé to páchne strachem.
Andrej Babiš je bezesporu vysoce inteligentní člověk. Minimálně pokud se jedná o faktury, výroční zprávy, výplatní pásky nebo dotace pro firmy, jimž ani omylem nešéfuje. Asi by proto bylo nejlepší, kdyby se držel svého byznysu a nedělal ostudu.
Ve „své“ knize opakovaně vzývá autoritářského a xenofobního maďarského premiéra Viktora Orbána.
Má-li toto být směr, kam chce premiér vést Česko, pak díky, ale řečeno jeho vlastními slovy: „Ne! Ne!! Ne!!!“
