Článek
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zamířil po necelých třech týdnech od rezignace do televizní Show Jana Krause, aby nám přinesl pěknou písničku. Na rozdíl od něj mi, nehledě na zákaz, do zpěvu nebylo a není. Jedná se o trolling, nebo o ztrátu posledních zbytků soudnosti?
Účast v soutěži Superstar se Vojtěchovi předhazovala od začátku politické kariéry. Jeho vášeň pro zpěv je, kromě Superstar, zaznamenaná v závěru dokumentu Matrix AB, kde na vánoční besídce Ministerstva financí zpívá Can‘t buy me love.
Přišla nečekaná globální pandemie a místo zpěvu na podnikových večírcích a zavádění kosmetických záležitostí typu eRecept bylo třeba řešit eRoušky, respirátory, kapacity nemocničních lůžek a personálu. Situace nepřehledná, těžká, záludná a nezáviděníhodná – a jako by toho nebylo málo, na záda mu po celou dobu dýchal Andrej Babiš, který ministrovi připomínal, ať „není slušnej“ a podle kterého jsme dokonce koronavirus už jednou porazili.
Jenže kdybychom ho porazili, nebyl by tu podruhé. Kromě samotného viru se navíc musíme potýkat s nejasnou komunikací, protichůdnými informacemi, nelogickými a nepředvídatelnými opatřeními a nepříjemným zmatkem. Jestli byla Vojtěchova rezignace často skloňovanou obětí, útěkem nebo jestli šlo o údajné převzetí zodpovědnosti, je vlastně v tomhle případě docela jedno.
Víme, že odešel během nástupu druhé vlny, kdy se po pohodovém létě začalo naplno ukazovat, že pohoda skončila. Počet nemocných i zesnulých se zvyšuje, lidé přicházejí o práci, zavírají se i dobře zavedené podniky, musíme se strachovat o budoucnost kulturního života, ale vysmátý a uvolněný exministr, který už navždy bude jedním ze symbolů strašného roku 2020, nám k tomu u Krause zazpívá „My Way“.
I česká wikipedie praví, že „slova písně pojednávají o muži, který je blízko smrti. Je sám se sebou spokojený a přebírá zodpovědnost za své jednání, protože přes všechny problémy v životě se snažil udržet vysokou úroveň své morální integrity“. Wow.
Umím si představit, že kdybychom nebyli uprostřed nepředvídatelné krize, kdyby vláda alespoň trochu fungovala tak, jak má, a kdyby se jednalo o politika z méně kontroverzní strany, než je ANO, nic moc by se nedělo. Politik, který se nebojí zpívat, dovede s nadsázkou reflektovat tu „svoji cestu“ od Superstar po zdravotnický resort a svou práci má pod kontrolou.
Ale za současného stavu to působí, jako by někdo dělal stand-up comedy na hrobech. Že to nedošlo bývalému ministrovi, mě nepřekvapuje, ale jestli se celý tým Show Jana Krause domnívá, že tohle je ta pravá zábava do podzimních večerů v nouzovém stavu, tak je to ještě větší špatný, než jsem si myslela.
