Hlavní obsah

Glosa: 3 dobré a 1 špatná zpráva o středoškolácích

Foto: Jeden svět na školách, Seznam Zprávy

Dobrá zpráva číslo tři: studenti vědí víc o komunistické totalitě (ilustrační snímek).

Článek

Naše budoucnost nabízí víc naděje, než si často připouštíme.

Jeden svět na školách vydal tento týden výsledky rozsáhlého průzkumu názorů současných středoškoláků. Do médií se většinou dostaly jen zajímavosti, třeba ta, že středoškoláci by nejčastěji volili Piráty a Dominika Feriho, ehm pardon, TOP 09. Data ale ukazují i další skvělé a méně skvělé zprávy.

Dobrá zpráva číslo jedna: středoškoláci by nevolili extremisty.

SPD, Dělnickou stranu ani komunisty nepreferuje víc než 2 % žáků. To je skvělé číslo, zvlášť když bereme v potaz, že SPD v minulém průzkumu v roce 2017 měla podporu 13 %. Dokonce mezi studenty učilišť, kde jindy boduje, teď získala SPD polovinu toho, co TOP 09. Pokud ještě nemáte radost z tohohle, můžu přihodit i fakt, že se voleb chtějí zúčastnit tři čtvrtiny středoškoláků, mnohem víc než v minulém průzkumu.

Volby vás nezajímají? Nevadí. Dobrá zpráva číslo dvě: rozdíly v postojích různých skupin jsou překvapivě malé.

Jistě, oproti studentům gymnázií si učni méně často myslí, že demokracie je vždy nejlepší forma vlády, a méně podporují třeba členství v NATO (dohromady jsou proti NATO 4 % studentů), ale většinou to není propastný rozdíl. A to je pro mě trochu překvapení. Veskrze pozitivní, samozřejmě. Když už, tak středoškoláci z učilišť nebo z malých měst volí častěji odpověď „nevím“.

Jen jednu smutnou výjimku má tahle dobrá zpráva: studenty z rodin s nízkou životní úrovní, kteří se mnohem více cítí vyčleněni a mají extrémnější názory.

Dvě minuty

Pravidelné autorské glosy osobností Seznam Zpráv. Názory, postřehy, komentáře. Ve dvou minutách, v textu a zvuku, každý všední den.

Dvě minuty můžete poslouchat i v Apple Podcasts, Spotify a dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech glos najdete tady, podcasty a další audio Seznam Zpráv tady.

A dobrá zpráva číslo tři: studenti vědí víc o komunistické totalitě.

Od měření v roce 2009 se skoro zdvojnásobilo procento studentů, kteří si myslí, že vědí dost o letech 1948–1989. Zdá se tak, že se konečně přestáváme věnovat v dějepisu jen pravěku. Díkybohu.

Nakonec jedna ne moc dobrá zpráva: hlavním informačním zdrojem středoškoláků jsou definitivně sociální sítě.

Často přitom studenti přebírají informace přímo z postů politických stran nebo lidí, které vůbec neznají. Příspěvkům politických stran navíc důvěřuje přes 50 % studentů, to znamená víc než médiím. A to je problém. Míříme do stavu, kdy politici přestanou média potřebovat a bude jim stačit natočit jedno Čau lidi týdně bez otázek a konfrontací. Horší než takový stav už jsou snad jen rozhovory pana premiéra v Lidových novinách.

Dobrých i špatných zpráv je v průzkumu víc a jde samozřejmě jen o jednu studii. Celkově ale zůstávám optimistický. A vy byste měli také. Naše budoucnost nabízí víc naděje, než si často připouštíme.

Doporučované