Česko zasáhly supertropy. Léto se změní ještě víc

Česko včera poprvé v tomto roce zažilo takzvaný supertropický den, kdy teploty přesáhly 35 stupňů Celsia. Teplotní rekord pro 19. červen překonalo 40 stanic. Nejtepleji bylo stejně jako v předchozích dvou dnech v Plzni-Bolevci, a to 35,7 stupně, uvedli meteorologové na webu. Hranici 35 stupňů překonaly ještě stanice Plzeň-Mikulka a Dobřany na západě Čech a Tuhaň na Mělnicku. V neděli má být ještě větší vedro.

Podle varování meteorologů extrémně horké dny dnes večer zakončí bouřky s krupobitím. Výstraha platí pro Čechy. Podrobnosti najdete ZDE.

Takových dní má v budoucnu přibývat. Ukazuje to zkoumání globálního oteplování.

V debatách o globálním oteplování se často tráví hodně času diskutováním desetinek stupňů. To zní většině lidí jako naprosto nepostřehnutelná změna. Jde totiž o tzv. průměrnou globální teplotu. Ta posledních 50 let vytrvale stoupá a její stoupání se navíc zrychluje.

Také v Česku průměrná roční teplota vytrvale stoupá:

Jenže průměrná globální teplota je dost těžko uchopitelná. Především zahrnuje i teplotu nad oceánem, která se v průběhu roku podle Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) mění asi dvakrát méně než teplota nad zemí. Zvyšují se také teplotní extrémy. „Je velmi pravděpodobné, že vlny veder budou častější, delší a intenzivnější,“ uvádí IPCC.

Lépe si tak globální změnu klimatu můžeme představit právě díky současné vlně horkých dnů. Včera například teplota v Česku na mnoha místech přesáhla 30 stupňů Celsia a na některých místech podle meteorologů teploměr ukázal i 35 stupňů.

Definujme si den, kdy teplota ve stínu dosáhne 30 stupňů, jako horký den. Kolik takových dnů zažili obyvatelé Prahy v jednotlivých letech? Data z pražského Klementina jsou k dispozici od roku 1775.

Je vidět, že do roku 1950 bylo naprosto výjimečné, aby se v jednom roce sešlo více než deset horkých dní. Od roku 2000 se to stalo naopak zcela běžnou praxí. Sedmnáct z 21 posledních let mělo více než deset horkých dní. Jinými slovy: Letní vedra, která byla pro naše rodiče nevídanou událostí jednou za dekádu, budou pro nás každoroční rutinou.

Tempo se navíc zvyšuje. V takto malých datech nelze dělat velké predikce, za povšimnutí nicméně stojí, že z průměrného počtu kolem pěti horkých dní ročně počátkem 20. století se Praha dostala na průměr kolem dvaceti horkých dní ročně. V roce 2015 to bylo dokonce 34 horkých dní ročně, tedy více než měsíc.

Další způsob, jak si představit klimatickou změnu, je porovnat města, na která jsme zvyklí z Evropy. Například moravské Brno by podle Expertní rady evropských akademií (EASAC) mohlo mít podnebí, které dnes známe ze španělské Málagy.

Podle jiné studie zveřejněné ve vědeckém časopise PLOS se klima Prahy bude v roce 2050 podobat klimatu v gruzínském Tbilisi nebo rumunské Bukurešti.