Článek
Řada starších filmů by v dnešní době nešla natočit znovu, protože jejich zápletka je postavena na tom, že se lidé míjejí a nemohou si předat informace. V době mobilních telefonů věc maximálně na pětiminutovou stopáž.
Podobně by to díky rozvoji technologií, mezinárodního obchodu a také globálnímu oteplování dopadlo s některými klasickými pohádkovými příběhy.
Třeba s pohádkou Dvanáct měsíčků, kterou dnes od 20:00 vysílá Česká televize. Ve filmu Karla Janáka Maruška plní tři zdánlivě nesplnitelné úkoly. V zimě shání fialky, jahody a jablka.
První úkol, který dostane od macechy toužící za bohatého Karla provdat svou vlastní dceru Květu, je přinést čerstvé fialky. Dnes by se nemusela brodit zasněženým kopcem k vatře, okolo níž sedí dvanáct mužů v kápích.
I kdyby to ale udělala, příběh by se proměnil. Podle vědců se kvůli globálnímu oteplování jaro na severní polokouli „předbíhá“ oproti dřívějšku o tři až čtyři týdny. Takže by nežádala Leden, aby na chvíli půjčil vládu Březnu, ale Únoru.
A hlavně si dnešní Maruška může fialky koupit v jakémkoliv květinářství, možná je má i sama doma. Podle Evy Smržové, kurátorky Botanické zahrady Praha, totiž odrůda afrických fialek dnes patří mezi nejoblíbenější pokojové rostliny a s malými přestávkami kvete celý rok.
„Existují hybridy všech barev s jednoduchými, poloplnými i plnými květy, různými tvary listů, existují i hybridy pestrolisté, s jednou růžicí či hybridy převislé,“ vypočítávala barevné mutace květiny Smržová v rozhovoru pro iDnes.cz.
Ani se sehnáním jahod by to dnes Maruška neměla tak složité. I ty se pěstují nejen v červnu, ale celoročně, například samoopylující odrůdy nebo takzvané odrůdy neutrálního dne. Jednou z nejčastějších metod je použití holandské technologie, kdy jsou keře jahod vysazeny v pytlích s výživnou půdou, ve sklenících je speciálně vytvořené mikroklima, zavlažovací systém a osvětlení.
Tím, že sazenice nepřijdou do kontaktu s venkovní půdou, se zamezí dokonce rozšíření škůdců. Dalším způsobem pěstování je i hydroponie, při které rostliny čerpají živiny skrz kořeny namočené v živném roztoku. To navíc není namáhavé ani při sklízení, protože trsy mohou být rozmístěné ve výši očí.
I s jablky by dnešní Marušce pomohla změna klimatu. V pohádce na okamžik převzal vládu měsíc Září, nicméně teď je druhů jablek mnohem více, některé dozrávají už od konce června, jiné do začátku listopadu. Uskladněné pak vydrží až pět měsíců, což znamená, že jich je v zimě stále dostatek. Bohatý ženich Karel by si ale mohl postěžovat, že nechutnají až tak dobře.
Podle japonských vědců (vycházeli z dat z období mezi lety 1970 a 2010) totiž ztrácejí část své křupavosti kvůli tomu, že vodnatí a nadto ještě sládnou, což přikládají globálnímu oteplování. „Všechny tyto změny mohou být způsobeny časnějším vykvétáním a vyššími teplotami,” napsali ve studii, kterou zveřejnil časopis Nature Scientific Reports.
A jen pro zajímavost. Samotný příběh o zlé maceše, hodné Marušce a dvanácti měsících je podstatně staršího data než filmová předloha z pera Boženy Němcové, již využil režisér Janák. Nejstarší záznam o něm pochází už ze 14. století od mistra Klaretuse, vlastním jménem Bartoloměje z Chlumce.
