Článek
„Před šesti sedmi lety byla mortalita slonů způsobená lidmi nejvyšší. Rukou pytláka umíralo v Africe průměrně osm slonů z deseti. Dnes je to pět až šest ilegálně zabitých slonů na deset mršin. Ale je to pořád nepředstavitelně vysoké číslo, není to udržitelné,“ říká mladík, který založil mezinárodní projekt na ochranu zvířat Save Elephants a teď žije převážně v Kongu.
Celý pořad Výzva s Arthurem F. Sniegonem:
Výzva: „Zatím se nestřílí na potkání.“ Český aktivista pomáhá v Africe lovit pytláky slonů.Video: Tereza Willoughby, Seznam Zprávy
Nelegální a dlouhodobé zabíjení slonů kvůli klům má vliv na další vývoj těchto chobotnatců, ubývá zvířat s velkými kly.
„Je to, jako bychom z populace vyřadili lidi s určitou barvou kůže nebo očí. Zkrátka se nerozmnoží a do příští generace se dostane jejich genů méně. Například v Čadu, v poslední tisícovce slonů, která tam ještě zbývá, jsou tělesně obrovská zvířata, šestitunové kolosy, kteří si co do velikosti nezadají s těmi největšími v Tsavu (národní park v Keni, pozn. red.) nebo Botswaně, ale jejich kly mají mizivou velikost,“ říká Sniegon.
Slonů s velkými kly ubývá
Jeho slova potvrzuje i studie z roku 2015 z východoafrické Keni. Zabývala se velikostí klů u sloních samců a ukázala, že ti, co se narodili po roce 1995, měli o 21 procent menší kly než samci narození v 60. letech.
„Je to možná dané tím historicky obrovským pytláckým tlakem. Je opravdu možné, že v průběhu několika generací se sloni s velkými kly zkrátka vypařují,“ popisuje vystudovaný evoluční biolog.
Artur F. Sniegon teď v rámci svého projektu na ochranu zvířat v Africe mimo jiné pomáhá s výcvikem psů, kteří dokážou najít slonovinu a stopují pytláky. Sám také v utajených operacích pomohl dopadnout několik překupníků.
Jak riziková je pro Evropana v Africe práce „volavky“ na překupníky se slonovinou? Pomohla by zastavit vybíjení zvířat legalizace obchodu se slonovinou? A jak vážný problém v ochraně africké přírody představuje fenomén bushmeat?
Podívejte se na celý pořad Výzva s Arthurem F. Sniegonem.
