Peková: V létě zůstaňte v Česku, ať nedovezete koronavirus z ciziny

Nejdřív se její jméno v médiích objevilo kvůli sporům s Ministerstvem zdravotnictví ohledně testování na koronavirus v její soukromé laboratoři. Šéf resortu Adam Vojtěch se jí pak musel omlouvat za falešné obvinění, že se kvůli nedbalému zacházení se vzorky nakazila.

Teď jméno Soni Pekové znovu rezonuje, a to kvůli jejím názorům na koronavirus, které někteří vědci považují za manipulativní anebo na hraně konspiračních teorií. Hostem speciální Výzvy byla molekulární genetička Soňa Peková. Nabízíme vám výběr jejích odpovědí. Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.

Je to pořád v té jedné linii. To, že vlastně lidi prosím, aby letos ještě zůstali z bezpečnostních důvodů podle možností doma. Samozřejmě, pokud potřebují cestovat, tak ať cestují. Ale je to v podstatě kvůli riziku možného importu viru z nějakých oblastí, kde ještě epidemiologická situace není vyřešená. Tak pro jistotu, aby se ten virus znovu do země nepřinesl, tak je určitě lepší strávit léto v zemích česko-moravsko-slezských a podívat se, jak je tu krásně a podpořit i tuzemský cestovní ruch, kulturu a jiné odvětví, protože díky této koronakrizi řada odvětví, velice křehkých, dostala takzvaně za uši. A myslím si, že by bylo fajn, kdyby lidé svoje finance vložili do nápravy škod v naší zemi.

Takže nemáme úplně vyhráno? Není to tak úplně za námi, jak jste tvrdila před tím?

Já jsem velice optimistická. V podstatě, ten virus, který jsme tady začali vídat v březnu, skutečně má kapacitu, že by se mohl skrýt někde v rezervoárech a mohl by se objevovat neustále v průběhu roku. Nedomnívám se, že bychom mohli čekat nějakou druhou vlnu ve smyslu sezonní vlny, že to bude na podzim, protože on se vůbec sezónně netváří. On vlastně začal někde v Číně, přesouval se přes celou zeměkouli. Třeba v Jižní Americe, kde je teď epidemie, se sezonně nechová. V ČR jsme z toho ale skutečně venku, protože se objevují pouze lokální drobná ložiska. Jsem extrémně optimistická.

Vaše vyjádření ale jde naproti tomu, co říká o pandemii Světová zdravotnická organizace. Její šéf tento týden řekl, že i když v Evropě se situace zlepšuje, tak globálně se zhoršuje. V neděli přibylo dosud nejvíce případů covid-19 na světě. Pandemie ve Střední Americe je stále před námi, neunáhlíte se v tom svém optimismu, trochu?

Nadále opakuju, že musíme řešit naši zemi. A v podstatě hned od začátku ta epidemie v naší zemi a na Slovensku probíhala daleko benigněji i výrazně méně razantněji. Dokonce bych ani nemluvila o nějaké první vlně, to nebyla žádná vlna, to byla spíš vlna paniky než vlna vlastní epidemie viru, protože ta čísla nebyla nijak dramatická.

Nebylo to díky tomu, že lidé dodržovali ta opatření?

Dokonce bych řekla, že na začátku jsme hodně zmatkovali, než se spustila efektivní diagnostika v laboratořích, tak jsme určitě minimálně 14 dnů ztratili tím, že jsme se tady natahovali, kdo diagnostikovat bude, kdo nebude. A to bylo velice rizikové období, protože by se nám tady mohla vyvinout velká epidemie. V té době se zrovna lidé vrátili z hor, z Itálie, z Rakouska. Po ulicích se pohybovalo množství bezpříznakových pacientů s masivním vylučováním toho viru, takže to bylo nebezpečné období. A navzdory tomu všechno dobře dopadlo.

Takže ani první vlna, i když se mohla odehrát, tak se neodehrála. A v tuto chvíli už jsme všichni tzv. na značkách. Laboratoře jsou etablovány, je jich téměř 100, které to umí dělat, což je perfektní síť. Už máme diagnostiku, nikomu nic nechybí, víme, co hledáme, takže vůbec nepředpokládám, že by nás mohlo natolik něco překvapit, že bychom mohli mluvit o nějaké druhé vlně a o nějaké masivní aktivitě, kterou bychom museli vyvinout, abychom tady něco řešili. Pokud se budou nějaké mikroplamínky někde objevovat, což nelze vyloučit, budou to především asi importy ze zahraničí, kde se to odehrává, a to je všechno lokálně ohlídatelné. Bude to v pravomocích lokálních úřadů a myslím, že se to ani nebude týkat celého státu.

Pojďme na první divácký dotaz. Ptá se Petr Sehnal, který poslal e-mail: “Uvedla jste, že vir ztrácí na své síle. Máte k tomu nějaké měřitelné důkazy? “

Měřitelné důkazy mám asi takové, že my jsme se v této pandemii angažovali poměrně významně, za tu dobu nám prošlo rukama na 5 tisíc jedinců, což je obří kohorta. Na začátku jsme těch pacientů vídali do těch 3,5 % celostátního průměru a potom začal počet pozitivních nálezů klesat. Až asi před měsícem jsme vlastně přestali vídat pozitivní. A to přitom jsme vyšetřovali takzvané pendlery.

Vychází z takových dat třeba i vláda?

My ta data reportujeme dennodenně do registrů. A to jsou data velice podobná, jaká mají i jiné laboratoře. A všichni asi už zaregistrovali, že jsou některé kraje, kde už se delší dobu nevyskytl žádný pozitivní případ, takže to nejsou jenom data z naší laboratoře, ale jsou to data na velké kohortě pacientů a protože jsou to data, která prošla našima rukama, tak jim důvěřujeme.

Další dotaz má pan Vít Haškovec, který nám poslal e-mail. „Na jakých argumentech zakládá paní doktorka Peková svou prognózu, že se šíření viru SARS-CoV-2 může do konce roku zastavit a virus takřka vymizí?“

Já nejsem věštec, ale ta moje optimistická prognóza se zakládá na tom, že virus vůbec nevykazuje sezonní aktivitu. Ten virus podle toho, jak se biologicky chová, by měl charakter endogenní reaktivace, tzn., že by nám neustále od toho března někde proskakoval, i v prostě nějakém teritoriu, které jsme už vyčistili od toho viru, by nám tam neustále probleskovaly nějaké jako kdyby mikroepidemie toho viru. A to se neděje.

Jenom Pánbůh ví, jak to bude. Ale je to to, co predikuju pro ten náš geografický kotlík. Já to určitě nepredikuju pro Francii, pro Brazílii a podobně. Je to podle toho, co vidíme tady, není to jenom to, co vidíme v naší laboratoři, ale vidíme to napříč celou zemí. Ta epidemie utichá. Nejsou příjmy do nemocnic, nepřijímají se pacienti na intenzivní péči. To, že virus už tolik „nevídáme“, na mě působí velice dobrým dojmem, že aspoň v tomto aspektu se chová slušně, že zaburácel a mizí.

To znamená ale, že bychom měli zůstat doma a zavřít hranice a nikoho sem nepouštět? Protože v dalších zemích, přeci jen, ta situace není taková.

Hranice se otevřely, pendleři se vyšetřují, nejsou pozitivní, je to všechno v pořádku. Jenom je potřeba obezřetnosti. Je absolutně nutné, aby už skončila ta panika, aby skončilo to skoro až manipulování davem, protože situace je opravdu dobrá.

Manipulování davem? Co teď konkrétně myslíte? Kdo s tím davem manipuluje?

Možná jsem se vyjádřila příliš ostře. Jsou to výroky, které umožňují, že navzdory tomu, že nevídáme nové případy nebo žádná velká ložiska, kromě těch v dolech, tak že se lidé pořád nedokáží uklidnit.

Nemůže to být jenom opatrnost?

Může to být opatrnost, ale přijde mi, že ta opatrnost je skoro až přehnaná. Nevídali jsme předtím tady takovou úroveň opatrnosti v různých věcech.

Tak předtím jsme tady taky neměli nový typ koronaviru. Všichni víme, že ta situace je svým způsobem unikátní. Nemá tomu být přiměřeně unikátní ta opatrnost?

Přiměřeně, to je správné slovo, přiměřeně unikátní opatrnost k tomu má být. Myslím si, že to bylo fajn, v pořádku. Karanténa a podobně. Teď už by se ale mohlo povolit lidem trošičku líp dýchat.

Další divák se ptá: „Jak si vysvětlujete, že se covid-19 šířil v různých zemích různě a také měl rozdílnou smrtnost. Zdá se, že to není pouze z důvodů přijatých opatření.“

To je velice dobrý dotaz, děkuji za něj. Naštěstí už se objevují i podpůrná data v literatuře, konkrétně článek v Nature, který se objevil na začátku dubna z pracoviště Bundeswehr Institute of Microbiology a Charité v Německu, který popisuje neobvyklé chování toho viru, srovnávají to s virem SARS a říkají, že replikační aktivita nebo kvantita toho viru ve srovnání s virem SARS je tisíckrát vyšší, než byla ve srovnatelných časových obdobích měřena u SARS, který nazývají sestrou. A rovněž uzavírají pozorováním, že z jednoho pacienta izolovali jiný kmen z jeho nosohltanu, z horních cest dýchacích a jiný kmen z jeho dolních cest dýchacích. Takže biologická charakteristika toho viru je, že on skutečně tvoří teoreticky skoro nekonečné množství různých svých variant, kdy některé se chovají benigně. Jednou vás jenom tak olízne za uchem a nic vám to neudělá a některé ty jeho varianty vás zabijí. To, co vlastně tady v Česku se odehrálo na začátku roku, myslím, že jsme měli vlastně velikánské štěstí na to, jaké kmeny sem byly zavlečeny ze zahraničí a že to nebyly ty kmeny agresivní nebo těch bylo minimum. To byly vlastně ty, kde pacienti skončili na jednotkách intenzivní péče a bohužel někteří i umřeli a naprostá většina těch kmenů byla těch benigních. Protože ten virus může vytvořit jako kdyby různorodé varianty na škále od 0 do 100.

Vy jste mluvila o tom, že je důležité testování. Kolik testů dosud provedla vaše laboratoř?

Na 5 tisíc testů. Naše portfolio pacientů bylo široké. Od neindikovaných, které odmítla zdravotnická zařízení jako neindikované a byli to i ti z fakultních nemocnic, kteří bohužel zemřeli. Takže jsme skutečně viděli všechny druhy těch pacientů. Já jsem se vlastně toho viru hrozně bála, měla jsem velikánský respekt, protože opravdu to biologické chování je nepredikovatelné.

Vy budíte u akademické veřejnosti rozruch některými svými výroky. Tam míří právě i jeden divácký dotaz, pan Bedřich Smetana se na Facebooku ptá: „Proč tvrdíte, že je virus vyroben v laboratoři, když dostupné informace o viru tomu nenasvědčují. Dokonce tam je shoda, že to je vysoce nepravděpodobné.“

Začátkem ledna konečně vyšla první práce. Je to společná práce norských a britských autorů, kteří se věnují vývoji vakcíny a prozkoumali důkladně strukturální geny toho viru a tam už zaznělo otevřeně, že ten virus vypadá, že skutečně je geneticky manipulován, že to není přirozený, izolát. Rozumím tomu, že z bezpečnostních důvodů je asi lepší jaksi to přišít tomu netopýrovi či louskounovi nebo někomu jinému, protože to, co se stalo, je vlastně průšvih obřích rozměrů. Takže ten hlavní proud to neustále tlačí tím, že to je z přírody.

Pan magistr Jan Pačes není virolog, je řadovým pracovníkem Akademie věd a v podstatě vyjadřuje se k věci, která mu odbornostně nepřísluší. I kdybychom všichni se zaměřili na bioinformatické studium, studium sekvence toho viru, tak určitě nemá sekvence, které jsou běžné pro všechny koronaviry.

Důkaz, který by byl napsán na papíře, se podle mého velice dlouho neobjeví, protože to by zavdalo důvod pro vyšetřování, z které laboratoře to uniklo a proč třeba takový konstrukt byl vytvořen.

To by se podle vás všichni vědci z celého světa báli dát to na papír?

Tady k tomu se vyjádřili lidé, kteří třeba nejsou úplně z oboru anebo já se domnívám, že se mohou obávat toho, že prostě přijdou na obor nějaké restrikce, nějaké kontroly a podobně. Já to vnímám ze strany diagnostiky, z molekulární mikrobiologické diagnostiky, a to už dělám teda 15 let a vlastně se tomu intenzivně věnuju. Já vidím, že biologické charakteristiky toho viru se úplně vymaňují z čehokoliv normálního.

Myslíte si, že i kdyby to bylo tak velké riziko, jak říkáte, že by vlády už o tom věděly, že tady někdo uměle vyrobil virus, že by to ignorovaly a potom, co se děje, ve světě, že by na to nereagovaly?

To zase vy konspirujete, tam já jako vůbec nemířím. Já prostě mířím tam, že tady existují laboratoře, které se věnují vlastně takovému výzkumu a není zajištěno, dle mého, aby nedocházelo k únikům tady těch věcí z laboratoře, prostě se to může stát.

Pojďme k vakcíně, tam se také s odborníky neshodnete. Ptá se paní Jitka Matoušková, která nám poslala nám e-mail. „Má podle vašeho názoru smysl vyvíjet vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2?“

Zmínila jsem to několikrát, vzhledem k tomu, že má takovou biologickou variabilitu, což je cosi, co všichni pozorují, tak takto variabilní cíle jsou noční můrou těch, co vyvíjejí vakcínu. Protože ten, kdo vyvíjí vakcínu, vždycky touží, aby se ten cíl neměnil, aby byl stabilní. Vyvíjet vakcínu na virus, který se mění pod rukama, je velice obtížné. Pro respirační infekce navíc vakcíny nejsou až tak úplně efektivní.

Takže vědci a vědkyně, které po celém světě teď vyvíjí vakcíny, se honí za nějakým bludem?

Může zcela jistě každý dělat, co chce. Já jim v tom nechci bránit.

Například hlavní virolog v USA, pan Anthony Fauci, mluví o tom, že jedna vakcína je na tom velmi slibně, že by teď mohla být testovaná a že to vypadá, že bude nakonec i více účinných kandidátů.

V jednu dobu jich bylo 48. Ten virus je příliš virový na to, aby se dala vyvinout, podle mého názoru, funkční vakcína. Určitě se lze zamyslet nad nějakou geneticky modifikovanou vakcínou. To by ale nebyla konvenční vakcína, je to vakcína na úrovni genového inženýrství. Ať si klidně vyvíjí kdo chce, co chce, ale je třeba uvědomit si, že vakcíny se běžně vyvíjejí v rocích, nikoliv ve dnech, v týdnech či měsících…

Tomu rozumím, ale na druhou stranu, máme mimořádnou situaci, tak nežádá si mimořádná situace mimořádná řešení?

Mimořádná situace si žádá mimořádná řešení, ale já se nedomnívám, že v této republice je mimořádná situace. Všechno se uklidňuje. Ten virus prostě z populace mizí.

Tady mluvíme o České republice, ale co celosvětově? My máme, tedy, také svůj tým, který ji má vyvinout, ale jsme asi trochu pozadu za tím, jak na to reaguje svět.

V tuto chvíli mě zajímá, aby se z toho skutečně dostala tato země.

Posuňme se ještě k jednomu tématu. Vy jste měla řekněme nedorozumění s vládou, už jste odpustila ministrovi zdravotnictví, že o vás šířil dezinformace?

Já jsem se na něho nikdy nezlobila. Já jsem profesionál a považovala jsem to za takové zaškobrtnutí. Všechno jsme si řekli.

Ptá se pan Václav Karban: „Vy jste se státem nejprve trochu “válčila“, plánujete s ním do budoucna ještě spolupracovat?“

Pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se mi omluvil, ale myslím si, že se snad nemusel skoro ani omlouvat on, ale měl se omluvit někdo jiný, kdo mu to našeptal. Pokud se objeví nějaké projekty, které jsou pro nás relevantní a budeme vědět, že je to program, který můžeme efektivně řešit, tak samozřejmě se budeme účastnit. To jsme vždy dělávali a my nejsme nijak vyčleněni z toho státu, ať nikdo nemá nějaký špatný pocit. Normálně pracujeme, akorát na začátku došlo tady k tomu zaškobrtnutí, které podle mého vlastně bylo i mediálně zbytečně nafouklé. Pro mě je to historie.