Článek
Ve třiatřiceti se stal nejmladším španělským generálem. Francisco Franco byl ale také jedním z nejznámějších fašistických diktátorů v moderní evropské historii. Současná socialistická španělská vláda chce „přestěhovat” Frankovy ostatky ze státního mauzolea na méně kontroverzní místo. V zemi má však autoritářský politik stále mnoho příznivců.
Francisco Franco dnes odpočívá v madridském mauzoleu, v tzv. Údolí padlých. Jeho ostatky uložili Španělé v roce 1979 hned vedle tisíců obětí občanské války, která probíhala ve 30. letech minulého století a vyvrcholila uvedením Franka do čela země v roce 1939. Dohromady měla válka přes 30 000 obětí na obou stranách konfliktu.
Vláda už v srpnu schválila návrh, podle kterého by exhumovala Frankovy ostatky a přesunula je na hřbitov El Pardo, kde jsou pohřbeni i jiní známí španělští politici. „Ten hrob se měl otevřít už dávno,” řekl podle deníku The Guardian španělský premiér Pedro Sánchez už před více než rokem. Nyní vládní návrh posvětil i soud, a Frankův hrob tak bude na novém místě.
Proti jakékoliv manipulaci s Frankovými ostatky se ostře staví generálova rodina. Přestože by Franco mohl nově spočinout vedle své ženy Carmen, potomci kontroverzní osobnosti španělských dějin jsou zásadně proti.
Nový hrob by se podle španělské vlády, která si exhumaci Franka vytyčila jako jednu z priorit, neměl stát poutním a uctívaným místem pro Frankovy přívržence. Těch je v zemi i 44 let po diktátorově smrti nemálo. Franco, který během druhé světové války živě spolupracoval s Hitlerem i Mussolinim, je v současném Španělsku stále „nevyřešené” téma.
Generál Franco neboli „El Caudillo” se v zemi těšil obrovské popularitě už během své více než třicetileté vlády. Přestože historikové uvádějí na 180 tisíc obětí jeho režimu, podporovatelé Frankova odkazu argumentují například zvýšeným životním standardem v zemi. Stojí za ním ale také kvůli společné víře. Frankův režim se totiž někdy označuje za tzv. klerofašismus, tedy za úzce propojenou ideologii s katolickou náboženskou tradicí.
V zemi existuje i Nadace Franciska Franka, která má za úkol držet v úctě politikův odkaz. „O našich argumentech jsme naprosto přesvědčeni,” komentuje pro The Guardian jakoukoliv kontroverzi Juan Chicharro Ortega, který nadaci šéfuje.
V zemi je ale velký počet odpůrců Frankova režimu a uložení jeho ostatků na uctivém místě. Mauzoleum vidí jako pomník fašismu a podporují levicovou vládu v jeho exhumaci a pohřbení na jiném místě.
Před rokem se státní mauzoleum stalo cílem „útoku“ španělského umělce Enrique Tenreira. Ten na místo namaloval rudou barvou nápis „Za svobodu” a natočil i happeningové video. To a spoustu dalších událostí, které se kolem místa staly, provází dlouholeté dohady o vypořádání se s Frankovým odkazem.
