Generál Haftar dobyl libyjskou Syrtu. Spasí vládu v Tripolisu Erdogan?

Libyjská opozice v pondělí dobyla další klíčové město, středolibyjskou Syrtu. Tu ovládaly vládní síly, které z ní v roce 2016 vyhnaly džihádisty z takzvaného Islámského státu. Nyní padlo město do rukou jednotkám generála Chalífy Haftara.

„Syrta byla plně osvobozena… od teroristických skupin,” citovala agentura Reuters Ahmada Mismarího, mluvčího Haftarových jednotek, jež si říkají Libyjská národní armáda (LNA). Dobytí města podle něj netrvalo dlouho a předcházely mu letecké údery.

Slova o teroristech je ale nutné brát s rezervou – proti LNA stáli vojáci věrní tripoliské vládě Fáize Sarrádže, kterou uznává mezinárodní společenství a vojensky ji podporuje Turecko a Katar. Velká část bojovníků pochází z města Misuráta, proslulého tvrdým odporem vůči bývalému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu i džihádistům z IS. Na druhé straně stojí Haftarova armáda, jež bojuje za konkurenční vládu vzniklou v Tobrúku na východě země. Haftara vojensky podporuje Rusko, Egypt a Spojené arabské emiráty.

V zemi navíc působí různé skupiny žoldnéřů. Na Haftarově straně bojuje asi tisícovka Rusů z takzvané Vágnerovy skupiny. Obě strany konfliktu si pak platí námezdní ozbrojence z Čadu a Súdánu. Nedávná zpráva OSN se zmiňuje o pěti súdánských skupinách, z nichž čtyři bojují na straně generála Haftara, jedna podporuje vládu v Tripolisu. Jednotní nejsou ani žoldnéři z Čadu – jedna skupina podporuje Haftara, další dvě vládu a asi stovka bojovníků čtvrté skupiny se střídavě přidává k oběma stranám.

I proto se po pondělní schůzce v Radě bezpečnosti OSN rozčiloval velvyslanec světové organizace pro Libyi Ghassan Salamé. „To, o co jsem žádal státy, bylo jasné: Držte se dál od Libye. V Libyi je už dost zbraní, další už nepotřebují. V Libyi je i dost žoldnéřů, přestaňte je už posílat, jak se to děje nyní,” vzkázal prostřednictvím agentury AFP světovým politikům s tím, že v zemi už jich působí stovky, možná tisíce.

Minulý týden navíc schválil vyslání vojáků do Libye turecký parlament. Autoritářský prezident Recep Tayyip Erdogan už oznámil, že první vojáci se začali přesunovat na pomoc tripoliské vládě. I v tomto případě ale půjde spíše o žoldnéře než o řadové turecké vojáky. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) totiž v minulých dnech informovala, že Turecko už poslalo do Libye asi tři stovky syrských ozbrojenců, kteří jsou na turecké výplatní listině a hlásí se k různým islamistickým skupinám. Dalších zhruba 1600 mužů se údajně na libyjskou misi připravuje v Turecku. Ankara jim podle SOHR nabízí žold ve výši od 200 do 2500 dolarů.

Jak informoval list Gulf News, identifikovali syrští aktivisté v Libyi bojovníky hned několika skupin, jako je Divize sultána Murada nebo Divize šáha Sulejmána. Jejich členové působili pod tureckou vlajkou v posledních měsících v severní Sýrii. Po dohodě Erdogana s ruským vůdcem Vladimirem Putinem ale tamní boje utichly a žoldnéři hledali nové působiště.

Podle Arona Lunda z thinktanku The Century Foundation je nicméně přehnané mluvit o džihádistech. Výše zmíněné skupiny se prý pohybují na pomezí islamismu a tureckého (či syrského) nacionalismu, hlavně to jsou ale žoldnéři bojující na straně toho, kdo jim zaplatí.

Nasazení Syřanů a zejména tureckých vojáků není pro Erdogana bez rizika. Zatímco vojenskou operaci v Sýrii odůvodňoval bojem proti teroristům z Kurdské strany pracujících (PKK), u skoro dva tisíce kilometrů vzdálené Libye podobný argument použít nemůže.

Tureckou vojenskou operaci v Libyi ztěžuje i logistika. Zatímco v Sýrii Turci využili skutečnost, že jde o sousední zemi, jako vojenskou základnu nejblíže Libyi mohou použít jen tu na severním Kypru. I když by ale turecké stíhačky startovaly z ní, potřebovaly by tankování během letu, na což ale podle analytika Arnauda Delalandea citovaného serverem Ahval nemají kapacity. „Letecká podpora není možná,” tvrdí s tím, že na libyjská letiště útočí Haftarovy síly, a i kdyby turecké letouny tankovaly ve vzduchu, hrozí zase střety s Egypťany, kteří stojí za Haftarem. Vojenské dobrodružství v Libyi, která byla v minulosti součástí osmanské říše, se tak může Erdoganovi hrubě nevyplatit.