Článek
Měli byste vědět
Americký prezident Donald Trump nedávno oznámil záměr stáhnout 9 500 amerických vojáků z Německa. Berlín zároveň obvinil z „delikvence“ ohledně výdajů na obranu dle pravidel NATO a řekl, že na svém plánu bude trvat a uskuteční ho, pokud berlínská vláda nezmění svůj postoj.
Jde o eskalaci dlouhodobého rozkolu v Severoatlantické alianci, kdy Trump, jakožto prezident USA, které na obranu dávají zdaleka nejvyšší sumu, požaduje po dalších a zejména evropských členech, aby začaly na obranu dávat nejméně částku odpovídající dvěma procentům vlastního HDP. V opačném případě šéf Bílého domu hrozí, že Spojené státy přehodnotí své závazky vůči Evropě.
V současnosti dvouprocentní závazek z evropských států podle BBC splňuje Řecko, Estonsko, Polsko, Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Bulharsko a Velká Británie. Ostatní se pohybují kolem mezi 1 - 1,9 procenta, Německo je aktuálně na 1,38 %, Deutsche Welle nicméně píše, že letos kvůli koronaviru existuje „slušná šance, že se Německo k dvouprocentní hranici o mnoho přiblíží“. Jde o důsledek snížení HDP v důsledku koronavirové krize, což se bude týkat všech států bez výjimky.
Jak se k problému staví Evropa?
Samotnému Německu se Trumpův plán nelíbí. Obavy a nesouhlas už vyjádřili přední němečtí představitelé. „Myslíme si, že americká přítomnost v Německu je důležitá nejen pro bezpečnost země, ale také pro bezpečnost Spojených států a Evropy,“ řekl ministr zahraničí Heiko Maas (SPD). Trumpův argument, že mít vojáky v Německu je pro USA „obchodně nevýhodné“, zase zkritizovala ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová (CDU). „NATO není obchodní organizace a bezpečnost není zboží,“ vzkázala americkému prezidentovi.
Podobný názor má i šéf Aliance Jens Stoltenberg. Ten řekl, že podle něj „záleží hlavně na udržení důvěryhodného odstrašení i bezpečnosti a silného spojení mezi Severní Amerikou a Evropou“.
Trump už dříve avizoval, že by mohl vojáky z Německa přemístit do Polska v rámci plánovaného projektu Fort Trump. Ve středu o tom Trump jednal přímo v Bílém domě i se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Prezidenti se shodli na tom, že USA do Polska své vojáky pošle a Polsko za ně zaplatí. Žádné bližší detaily ale nezazněly a Duda navíc řekl, že případné stažení amerických sil z Německa by bylo „velmi škodlivé pro evropskou bezpečnost“, a požádal Trumpa, aby zvážil zachování dlouhodobé přítomnosti Američanů v Evropě.
Kolik je aktuálně v Německu amerických vojáků?
Podle Trumpa je amerických vojáků v Německu 50 tisíc, Pentagon nicméně jeho slova korigoval číslem 34 až 35 tisíc, hlava státu nejspíš zmínila číslo všech rotujících vojáků a nikoliv těch, kteří jsou v Německu v jednu chvíli.
V Německu je aktuálně 41 vojenských zařízení, přičemž většina z amerických vojáků na území Německa přebývá v pěti hlavních posádkových základnách.
Co má USA v Německu kromě vojáků a úředníků? Třeba jaderné zbraně
Spojené státy v Německu kromě svých lidí přechovávají i vojenskou techniku. A ne ledajakou. Jen těžko by se hledal příklad vojenského zařízení většího strategického významu než 20 jaderných hlavic, které USA v Německu skladují na základě dohody NATO o sdílení nukleárních zbraní. Měly by se všechny nacházet na německé letecké základně Büchel. Kromě toho mají Spojené státy na neamerických základnách v Německu i vojenská letadla.
Jak vypadá taková americká základna?
Zmiňované základny se často skládají z vícero komplexů a vnímat je jako jednu tečku na mapě může být lehce matoucí. Uveďme proto pro ilustraci příklad největší z nich - U.S. Army Garrison Bavaria, což je zároveň i největší základna USA na světě mimo americkou pevninu. Celková plocha spadající pod území této základny podle Deutsche Welle dosahuje 390 čtverečních kilometrů. Bavorská posádka má velitelství ve městě Grafenwöhr, kasárny ve Vilsecku, výcvikový prostor v Hohenfelsu a ve městě Garmisch sdílí s Německem správu Evropského centra bezpečnostních studií George C. Marshalla a angažuje se i na nedaleké Škole NATO v Oberammergau.
Americké vojenské základny v Německu stejně jako jinde na světě nezahrnují jen kasárny a prostory pro výcvik vojáků. Mají vlastní čtvrti s obchodními centry, školami, úřady i vlastními policejními stanicemi. Na vyhrazených územích se platí dolarem a všechno spadá přímo do americké správy.
Z čeho jsou američtí vojáci v Německu financováni?
Největší část nákladů kryjí Spojené státy. Za fiskální rok 2020 jsou investice na provoz základen USA v Německu vyčísleny na 8,1 miliardy dolarů.
Německo v posledních sedmi letech (počítáno od loňska) přispělo 270 miliony dolarů a dalších 540 milionů podle Deutsche Welle putovalo „téměř výhradně“ na americké výdaje v zemi našich západních sousedů z německých příspěvků do NATO.
Potenciální odsun amerických vojáků by podle deníku The Washington Post prezidentovi Trumpovi peníze z vojenského rozpočtu neušetřil, ba spíše naopak sebral. Přesun vojáků jinam totiž není zadarmo a Spojené státy tak či onak budou své vojáky platit, i když budou kdekoliv jinde. Případné přemístění do Polska by pak mohlo vyžadovat ještě větší náklady spojené s potřebou budování nových základen. Tento aspekt by ale nemusel platit, pokud by náklady pokrylo Polsko, což naznačily závěry nedávného jednání dvojice Trump-Duda.
Kolik je amerických vojáků v celé Evropě?
V současné době je v Evropě rozmístěno a plní své úkoly 38 000 příslušníků americké armády (US Army). Doprovází je 75 000 rodinných příslušníků a dalších civilistů. Na amerických základnách v Evropě pracuje také 11 000 amerických civilních zaměstnanců a 13 000 místních obyvatel.
6000 amerických vojáků působí na principu 9měsíční rotace v 7 zemích v rámci operace Atlantic Resolve. Oblast odpovědnosti americké armády v Evropě čítá celkem 51 států. US Army je v Evropě rozmístěna v 7 hlavních posádkách, 5 z nich je v Německu.
Součástí amerických ozbrojených sil v Evropě je také 6.flotila amerického válečného námořnictva (US Navy) sestávající z několika bojových skupin.
Zapomenout nesmíme ani na společné velitelství amerického bojového letectva pro Evropu a Afriku (USAFE-AFAFRICA). To čítá 24 000 příslušníků US Air Force a zhruba 200 letadel.
Kde se američtí vojáci v Evropě vlastně vzali?
8. června 1942 vytvořilo americké ministerstvo války European Theater of Operations, US Army (ETOUSA), Velitelství evropských operací americké armády v Evropě. To mělo koordinovat znovudobytí evropského kontinentu a zajišťovat operační velení amerických jednotek.
Na konci druhé světové války sídlilo velitelství ETOUSA ve francouzském Versailles. Odtud ho generál a pozdější americký prezident Dwight D. Eisenhower přeložil do Frankfurtu nad Mohanem.
K 1. červenci 1945 měli Američané v Evropě ve zbrani 1,9 milionu mužů a žen. 5 polních armád (první, třetí, sedmá, devátá a patnáctá) čítajících 62 bojových divizí (43 pěších, 16 obrněných a 3 výsadkové).
Už v roce 1946 bylo převážně v americkém sektoru okupovaného Německa jen 290 000 příslušníků amerických ozbrojených sil a jejich počet dál klesal. Po blokádě Berlína a jejím uvolnění si americké politické i vojenské velení uvědomilo, že je třeba vojenskou přítomnost v Evropě znovu posílit.
Na podzim roku 1950 byla ve Stuttgartu znovu aktivována 7. armáda. Na cestu do Evropy se vydaly 4 americké divize. Jako první dorazila v květnu 1951 4. pěší divize. V dalších měsících ji následovaly 2. obrněná divize a 43. a 28. pěší divize. Nové velitelství amerických sil v Evropě vzniklo 1. srpna 1952.
Proč je nejvíc amerických sil zrovna v Německu?
Hlavní důvod, proč Spojené státy mají tolik svých vojáků právě v Německu, se v podstatě výrazně nezměnil od dob studené války. Hlavní misí amerických sil v Německu je stejně jako pro celé NATO vojenská připravenost pro případnou obranu východních hranic členských států, která prochází Pobaltím. Od anexe Krymu v roce 2014 a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny se pozornost směrem na východ ještě prohloubila.
Geograficky vhodnější by se jako útočiště pro americké vojáky nabízelo zmiňované Polsko, to ale na rozdíl od Německa nemá léta zavedenou tradici takové vojenské přítomnosti včetně základen. Ty vyrostly na území bývalého Západního Německa jednoduše proto, že dál na východ už všechno podléhalo sovětskému vlivu.
Jak to vnímají Němci?
