Článek
Malířka a básnířka Kodovská (1912 až 1992) začala s výtvarnou tvorbou až ve svých 52 letech. „Pohádka a sen ve smyslu touhy, přání byly od počátku její básnické a výtvarné tvorby oněmi zásadními tématy právě proto, že její život rozhodně žádnou pohádkou ani splněným snem nebyl,“ uvedl autor výstavy Michal Vyhlídal.
Kodovská pocházela z chudé kopaničářské oblasti Slovácka, v dětství měla nehodu, kvůli které jí ochrnula pravá ruka. V dospělosti žila v Rýmařově a pracovala v textilní továrně. V Rýmařově je galerie nesoucí její jméno.
Impulsem k výtvarné tvorbě byl malířce v roce 1964 katalog výstavy Naivní umění v Československu. „Je s podivem, jak rychle dokázala přejít od konkrétní formy a epického zobrazení ke zcela osobité stylizaci a nadčasovosti tématu. Zároveň postupně opustila drobnopisnost a dekorativnost pro stavbu obrazu plochou a linií,“ uvedl Vyhlídal.
K námětům malířky patřila její minulost i pohádky, která poslouchala v rozhlase. Fascinovaly ji moře a podmořský svět. Přírodě věnovala cyklus Měsíců a Ročních období. Součástí její tvorby bylo psané slovo a text, strojopisy naopak doprovázela ilustracemi. Její dílo zahrnuje velkoformátové tempery z 60. let, později i akvarely a perokresby, pastely, voskovky či koláže.
