Článek
Když se k tomu po téměř ročním zasažení kultury pandemií nemoci covid-19 přidá neutěšená situace veřejných i soukromých rozpočtů, je toho dost, nad čím je třeba uvažovat. V rozhovoru s ČTK to uvedla nastupující generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knastová. Funkce se ujme 1. ledna, o organizačních změnách v galerii plánuje po diskuzích se svým týmem informovat v březnu.
Muzea a galerie se v ČR kvůli opatření proti šíření koronaviru uzavřela dvakrát, zřejmě je nyní čeká další přerušení provozu pro návštěvníky. Po rozvolnění opatření na jaře i počátkem prosince se lidé do galerií i muzeí vraceli, často jim však při rozvolnění nestačila jejich kapacita, kterou vláda omezila. Například před Palácem Kinských, kde NGP pořádá výstavu děl slavného malíře Rembrandta, v posledních dnech lidé čekali ve frontě i tři hodiny.
Knastová připouští, že muzea a galerie nebudou ty instituce, které by se měly kvůli nově zažité situaci měnit příliš. „Ale čeká nás to stejně jako jiné druhy společností či organizací. Nejdůležitější je nezapomenout na to, jaká je naše hlavní role ve společnosti - tedy být odpovědnou a udržitelnou organizací zároveň,“ uvedla.
Jedna z významných věcí, která před příští ředitelkou stojí, je případná rekonstrukce Veletržního paláce, sídla Sbírky moderního a současného umění. V těchto dnech uplynulo 25 let od chvíle, kdy se objekt po rekonstrukci otevřel pro potřeby galerie. Celou dobu, kdy v něm působí, se ale řeší, zda je objekt původně určený pro veletrhy pro vystavování umění vhodný, jeho provoz je velmi nákladný a pro některé exponáty nevyhovuje.
Bývalý ředitel NGP Jiří Fajt plánoval namísto čas od času také uvažované novostavby pro NGP velkou rekonstrukci Veletržního paláce. Počítala s velkými stavebními zásahy do památkově chráněného objektu. Loni připravil architektonickou soutěž, jeho nástupkyně Anne-Marie Nedoma dosud pověřená řízením NGP ale uvedla, že rekonstrukce nebude zahájena dříve, než bude postaven depozitář galerie. Jeho zprovoznění odhaduje na dobu za šest či sedm let. Rekonstruovaný Veletržní palác by podle ní pak mohl být za 15 let, uvedla dříve.
„Ohledně Veletržního paláce je nutné zahájit jakoukoli diskuzi týkající se obrysů toho, co lze udělat. (…) Takto zásadní projekty mění celou instituci a vyžadují opatrné plánování. V Polsku bylo několik takových projektů uspěchaných a prodražily se a navíc nyní mají technické problémy,“ uvedla Knastová, bývalá ředitelka Slezského muzea v Katovicích.
K otázce možné novostavby pro NGP uvedla, že něco takového je pokušením pro každého ředitele muzea - je podle ní jednodušší než pracovat se stávajícími budovami, které má daná instituce k dispozici. „Není na mně to rozhodnout,“ uvedla. Rozpočet rekonstrukce nyní podle ní prochází auditem. Říká ale, že Veletržní palác má obrovský potenciál. „Dispozice a výška některých galerií se může měnit, pokud potřebujeme udělat spektakulární výstavní prostor, ale Malá a Velká dvorana jsou prostě dechberoucí. Podle mě mají stejný potenciál jako Turbine Hall v Tate Modern v Londýně s jedním velkým rozdílem - jsou konstruovány tak, že mají denní světlo, což není případ Turbine Hall. Můžeme mít světlý i tmavý prostor podle toho, co potřebujeme,“ vypočítává kvality objektu.
Ředitelé NGP se v minulosti rozdílně stavěli k tomu, jak interpretovat její poslání. Někteří se zaměřovali na budování sbírek a stálých expozic, a směřovali tak k formě muzea, jiní se zaměřovali více na pořádání velkého množství dočasných výstav. Knastová říká, že v NGP nepřevládne ani jedno z toho, budování sbírek a zpřístupňování umění veřejnosti se musí podle ní dít se stejnou pozorností. „Budování sbírek a přístup veřejnosti k nim jsou jako dvě křídla jednoho krásného ptáčka,“ uvedla.
