Článek
Výstava autora, jehož život byl spjat právě s Olomoucí a je autorem dosud užívaného znaku Univerzity Palackého, nese název Esence životního běhu. Potrvá do 14. srpna.
„Jde o jednu z letošních velmi významných výstav. Aljo Beran se významně zapsal nejen do olomoucké kultury zejména v první polovině 20. století. Byl jeden z nejvýznamnějších olomouckých ikonografů, jen málokdo věnoval takovou část svého díla městu. Vyzdvihl bych i jeho pedagogické působení na Univerzitě Palackého ale i jeho organizační činnost. Ve svých necelých 30 letech se stal předsedou skupiny olomouckých výtvarníků, což v té době, v roce 1937, představovalo nejvýznamnější názorovou revoluci na výtvarné scéně v olomouckém prostředí v celém 20. století,“ uvedl kurátor výstavy Jiří Hastík.
Výstava představuje autorův umělecký odkaz co nejšířeji, od raných děl z počátku 30. let až po tvorbu počátku roku 1990. Široká je i přehlídka námětů a různých výtvarných technik, včetně souboru monumentálních pláten představujících město Olomouc, který od roku 1990 zdobí interiéry olomoucké radnice. Soubor jedinečných pohledů na olomoucké dominanty věnoval Aljo Beran svému městu. „Výstava představuje více než 40 Beranových děl včetně jeho návrhů univerzitních insignií,“ doplnil Hastík.
Stěžejní monumentální práce zapůjčilo město, zbývající velká část děl pochází z autorovy pozůstalosti. „Výstava je koncipována podle tatínkových představ o životě a o tom, co by chtěl po sobě zanechat - je to odkaz Olomouci, kterou miloval a Palackého univerzita,“ řekla dnes novinářům dcera výtvarníka Věra Beranová.
Aljo Beran po studiích vyučoval na moravských gymnáziích. Společně s J. L. Fischerem se podílel v roce 1946 na obnovení Univerzity Palackého v Olomouci, kde působil na katedře výtvarné teorie a výchovy. Je autorem loga UP, které je dodnes užíváno. Beran byl také členem řady uměleckých sdružení, spolupracoval také se svým bratrem nakladatelem Čeňkem Beranem. „Dal výtvarnou podobu knihám, které vyšly v jeho nakladatelství, takových autorů, jako byl například Jaroslav Koudelák, František Nechvátal, Otto F. Babler, Petr Bezruč či František Kožík,“ uvedli zástupci galerie.
Za svou uměleckou a pedagogickou práci dostal řadu ocenění, v roce 1968 mu byla udělena Cena města Olomouce za cyklus monumentálních obrazů nazvaných Z mého života. Jeho díla jsou ve sbírkách řady galerií i v soukromých sbírkách. Za svého života pořádal více než 50 samostatných a účastnil se 250 spolkových výstav. V roce 1990 daroval městu Olomouc soubor monumentálních obrazů zobrazujících olomoucké dominanty, které jsou instalovány v prostorách olomoucké radnice.
