Článek
Aby lidé mohli usednout za šicí stroje a šít roušky, kterých byl během pandemie nedostatek, povolila vláda prodejnám s látkami výjimku – po uzavření prodejen mohly znovu otevřít. Češi vytvořili před galanteriemi několikametrové fronty a obchody měly co dělat, aby rekordní poptávku uspokojily.
Galanterie se shodují na tom, že pandemie pro ně byla náročným obdobím. „Museli jsme řešit celostátní uzavření všech maloobchodních prodejen a den nato opět jejich otevírání, protože galanterie od vlády dostaly výjimku. Na prodejnách platila různá omezení, která vedla k dlouhým frontám před prodejnami,“ popisuje manažerka marketingu společnosti Stoklasa Hana Slípková.
Nouze o bílé nitě
Zvýšený zájem o šití se promítl jak do tržeb obchodů s textilem, tak do prodeje jejich výrobků. „Lidé kupovali hlavně látky, nitě, gumy, ale i nástroje potřebné k šití, jako jehly a nůžky,“ říká Pavel Mráz z firmy Látky Mráz. Galanteriím se dařilo dobře, i když tržby táhly převážně materiály a potřeby k domácí výrobě roušek. „Zbytek sortimentu v tu chvíli nikdo nechtěl,“ popisuje Marek Tkaczik z textilní galanterie Tkaczik.
Šití roušek také vedlo k rychlému vyprodání některého zboží. „Zejména bavlněné látky, nitě, šikmé proužky, šňůrky, netkané textilie, brzdičky a další zboží bylo rychle pryč. V některých chvílích byly například úplně vyprodané bílé nitě, podařilo se nám je ale rychle doskladnit,“ říká Slípková.
Galanterie proto musely vynaložit velké úsilí k doplňování zásob. Nové dodavatele hledaly i v zahraničí, jelikož ti čeští měli brzy vyprodáno. „Zákazníkům jsme se snažili ze všech sil vyhovět a neustále jsme doplňovali zboží, ale objednávek bylo tolik, že výrobci nestíhali zboží ani vyrábět,“ vzpomíná Tkaczik.
Společnost Látky Mráz během pandemie vyprodala kolem 25 kilometrů bavlněných látek. „Měsíc před pandemií se nám naštěstí podařilo výhodně nakoupit větší množství bavlněných látek, ale ty se během pandemie vyprodaly,“ říká Pavel Mráz. Materiály, které došly už po dvou týdnech, musela firma rychle doobjednat.
Přetlak na internetu
Kvůli limitovanému počtu zákazníků v obchodě vynášely o něco více e-shopy. „Kvůli velkému množství objednávek se prodloužila doba jejich zpracování a dodání, “ říká Mráz. Opatření v kamenných obchodech vedlo ke snížení prodeje i podle Slípkové ze Stoklasy. „Naopak e-shop zažil velký přetlak objednávek. Oproti běžnému období jsme jich vyřizovali až dvojnásobný počet,“ uvedla.
Mrázově firmě během března a dubna tržby stouply v porovnání s minulým rokem přibližně o 80 až 100 procent. „V květnu se situace začala vracet do normálu, ale i nadále zaznamenáváme nárůst nových zákazníků a nárůst prodeje o 15 až 20 procent,“ uvedl. Podle něj trend v šití pokračuje a lidé místo roušek šijí například látkové dekorace.
Pavel Mráz v oboru podniká od roku 1992 a za tu dobu nezažil obdobnou situaci jako letos. „Toto období bylo pro galanterie zcela jedinečné,“ hodnotí. V průběhu let, kdy na trhu s látkami působí, zaznamenal, že se mění důvody, proč lidé šijí. „Kdysi byla nabídka módy omezená, takže si hlavně starší generace šila oblečení doma,“ vysvětluje Mráz. Poslední dobou se však z šití stala především hobby záležitost. „Lidé dnes mají potřebu své výtvory sdílet s ostatními na sociálních sítích, což přilákalo hlavně mladší generaci. Chtějí se nějak odlišit a nenosit konfekční věci,“ myslí si Mráz.
Nejčastějšími zákazníky galanterií jsou však ženy v produktivním věku. „Vypovídá to o stálé oblibě nejrůznějších ručních prací a o tom, že si stále vážíme řemeslných dovedností,“ říká Slípková. Jak dodává, ukazuje to i rostoucí tendence tržeb.
