Fyzioterapie v obýváku. Do domácností se přesouvá další obor medicíny

Omezení spojená s protiepidemickými opatřeními již rok ovlivňují většinu profesí a terapeutické obory nejsou výjimkou. A zatímco psychoterapie se v určité omezené míře dá provozovat na dálku, fyzioterapie ještě donedávna vyžadovala dlouhodobý fyzický dohled specialisty.

Změnu by mohla přinést takzvaná telerehabilitace. Systém vyvíjený českými vědci umožňuje provádět fyzická cvičení z domova, ale zároveň pod kontrolou fyzioterapeuta.

Impulzem pro vývoj přitom nebyla současná pandemie. „Na našem pracovišti se telemedicínou zabýváme dlouhodobě. Myšlenky na diagnostiku a terapii distančním způsobem vznikly již před rokem 2015, kdy byly úspěšně komercializovány výsledky výzkumu, ze kterého vzešla stabilometrická plošina (zařízení zaznamenávající přenos váhy na dolních končetinách, pozn. red.),“ popisuje vývoj vědecký garant projektu Jan Kašpar z Centra podpory aplikačních výstupů a spin-off firem 1. lékařské fakulty UK.

Zmiňovaný systém je známý pod komerčním názvem HomeBalance. „Je především pro pacienty s poruchou stability, zejména se jedná o pacienty po mozkové příhodě. Tato cvičební terapeutická pomůcka byla ovšem původně ‚off-line‘, proto jsme rozpracovali i možnost jejího distančního využití,“ vysvětluje Kašpar.

Proces rehabilitace by se dal velice volně přirovnat k cvičení za pomoci herních konzolí. „Základem nově vytvořeného systému jsou monitorovací a cvičební pomůcky, tj. krokoměr, stabilometrická plošina a tablet s terapeutickými scénami, které byly vytvořeny přímo pro potřeby telerehabilitačního systému vývojáři na pražském Albertově,“ vypočítávají autoři. Všechna naměřená data jsou kontinuálně zaznamenávána na společný server a budou tak moci být přenášena do zdravotnického zařízení, kde je může průběžně vyhodnocovat odpovědný terapeut.

V praxi to znamená, že terapeut vytvoří plán podle potřeb pacienta, a ten se poté transformuje do hry na tabletu. Například je potřeba dostat kuličku na správné místo na obrazovce jen za pomoci přenášení váhy na speciální podložce. A díky online dozoru bude odborník vědět, jestli cvičení probíhá tak, jak má. „Díky tomu bude možné pacienta včas upozornit na nedodržování plánu, případně terapii dále přizpůsobovat, aniž by musel pacient vkročit do ambulance,“ vysvětlují tvůrci pro Seznam Zprávy.

Jaké možnosti telerehabilitace nabízí, vysvětluje video z Výzkumného centra Albertov.

Nejde o jediný projekt výzkumného pracoviště. Vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze na Albertově využívají technologie i k dalším zdraví prospěšným projektům. Ve vývoji tak je například telemedicínský systém určený pro pacienty s chronickými chorobami, jako je například diabetes nebo hypertenze. Ten shromažďuje pacientova data, která pak usnadňují lékařům práci a pacientům umožňují lépe pochopit svoji nemoc, orientovat se v léčbě - a tím podporuje i motivaci pro ni.

Odborníci dále vytvářeli asistenční službu pro seniory, kteří se mohou dostat do život ohrožující situace a zůstat bez pomoci. Chytré zařízení Protectu dokáže rozpoznat pád, upozornit na dlouhotrvající nehybnost nebo si všimnout neobvyklého stavu. S jeho pomocí pak může senior zavolat pomoc nebo se spojit s nonstop fungující asistenční službou. Protectu je v současné době testováno ve formě chytrých hodinek. Ty by oproti existujícímu zařízení nabízely některé další možnosti, například kontrolu některých vitálních funkcí.