Článek
Stánky, Ptáčata, Na kameni kámen, Růže z papíru, Valčíček. S výčtem nejznámějších hitů bratří Nedvědů by bylo možné ještě dlouho pokračovat, zná je snad každý. Jak to ale celé začalo?
„Abych se přiznal, začalo to v hospodě. Tam jsem se potkávali vždycky v sobotu a hráli všichni, kdo to uměli. Dvacet kytar, mandolíny, lžíce, všechno, co bylo potřeba. Hráli jsme trampské písně, moderní a někdy i do čtyř do rána,“ vzpomíná František Nevěd.
Někde tam vznikla první kapela Toronto, která se posléze přejmenovala na Brontosaury. Na první vystoupení v Malostranské besedě přišlo sedmnáct lidí a honorář? Žádný. A i když potom přišla první placená hraní, na obživu to nestačilo. „Dělal jsem opraváře telefonů. A tak jsem ráno chodil do práce a odpoledne hrát. Takhle to šlo dlouho. Celých dvacet let.”
K tomu manželka Marie říká: „Když byly dětičky malé, tak to bylo zoufalé, teď už to jde, když vyrostly, to už na sebe máme i víc času.” Na stárnoucí rodiče, malé děti a každodenní starosti byla tehdy sama. A i Františkovi v té době chyběla rodina nejvíc: „Já jsem vlastně hudbě obětoval celou rodinu. Díky manželce z dětí vyrostli slušní a pracovití lidé, ale já jsem neviděl první krůčky, neslyšel první slovo. To všechno mi uniklo.”
Ničeho prý nelituje. Hudbu cítí jako své poslání. Asi i díky velmi chápavé manželce, která dětem vytvořila skvělé zázemí, mu prý ani jednou nevyčetly, že nebýval moc často doma. Právě naopak. Synové František i Vojtěch šli v jeho šlépějích. Což nakonec dělá radost i Marii: „Nakonec je to jejich život, a když je to baví, tak ať si to užívají.“
A užívá si to i František, který se synem Vojtěchem koncertuje už několik let. Spolupráci si nemůže vynachválit, ke svárům prý mezi nimi nikdy nedošlo.
Největší úspěchy kariéry však prožil po boku bratra Jana. Na kontě mají několik alb. Desítky hitů. Stovky ocenění a tisíce vystoupení. Není však žádným tajemstvím, že jejich vztahy ideální nejsou. „S Honzou jsem měl trošku problém, protože on je jiný. Ne-li úplně jiný. Jiné hodnoty, zásady, prostě všechno. A to je asi tak v kostce to, co nás rozdělilo. Ale když jsme byli spolu, tak to fungovalo. To já bych zase nemohl hrát, kdyby tam byl nějaký problém a něco by mě trápilo,“ hodnotí dnes zpěvák.
Na společná vystoupení vzpomíná rád. A nikdy bratrovi neupíral ani zásluhy na tvorbě. Sám se totiž považuje spíše za interpreta než za skladatele a během rozhovoru několikrát uznale podotkl, že právě Jan byl tím, kdo chrlil jednu píseň za druhou.
Na jednom pódiu je už prý ale pravděpodobně neuvidíme. Sám František se koncertování nevzdal. V loňském roce odehrál přes 140 koncertů a letos prý „jenom” devadesát, což mu nestačí: „Bych jich mohl dělat třeba dvacet do měsíce. To mi nevadí. Já totiž na pódiu vždycky hrozně pookřeji. Sice jsem na konci unavený, ale pak sednu do auta, začnu odpočívat a už se těším na další koncert,“ svěřil se František Nedvěd.
Podrobnosti naleznete v úvodní videoreportáži, která je součástí pořadu Slavní. V premiéře jej můžete sledovat každou neděli od 21:00 na celoplošné Televizi Seznam.
Jak naladit Televizi Seznam u vás doma? Praktický návod ZDE.
