Článek
Snaha prosadit reformu důchodového systému vyvolala ve Francii rekordně dlouhou stávku. Trvá již 37 dní.
Kabinet v pátek zveřejnil návrh zákona o transformaci penzijního systému, ve kterém ovšem zůstal jeden z nejspornějších pilířů reformy, a to záměr zvýšit do roku 2027 takzvaný „věk rovnováhy“ na 64 let. V praxi by to znamenalo, že zatímco zákonná hranice pro odchod do důchodu by zůstala na 62 letech, senioři by na plnou penzi získali nárok až o dva roky později.
Premiér dnes jednal se zástupci několika odborových svazů. Průlom ale jednání nepřinesla.
Vláda zatím neustoupila ani umírněnému odborovému svazu CFDT, který reformu důchodů jako takovou podporuje, ale požaduje zrušení „věku rovnováhy“. Předák CFDT Laurent Berger v pátek po jednání řekl, že cítil chuť otevřeně debatovat. „Odpovědi jsme ale dnes večer nedostali,“ dodal.
S Philippem jednal i nejhlasitější odpůrce plánované reformy, generální tajemník svazu CGT Philippe Martinez. „Čím víc vláda svůj text vysvětluje, tím méně jej Francouzi chápou,“ prohlásil po jednání.
Radikální odborové svazy opět vyzvaly, aby lidé vyšli v sobotu do ulic. Svaz CGT navíc prodloužil blokádu rafinerií a skladů paliva do 16. ledna.
Pokud nakonec vláda navzdory odborům prosadí svou vizi, prezident Emmanuel Macron pak bude mít na kontě podle agentury Reuters nejvýraznější přestavbu francouzského penzijního systému od druhé světové války.
Vláda chce už v únoru předložit parlamentu plán, který by umožnil přechod na univerzální bodový penzijní systém. Ten současný, který zahrnuje 42 speciálních režimů s výhodami pro jisté skupiny, považuje za příliš komplikovaný a nespravedlivý. Podle odborů by reforma podkopala pracně vydobyté benefity a obecně zhoršila finanční situaci penzistů.
Kvůli Macronovu záměru již déle než pět týdnů stávkují zaměstnanci státní sféry v čele s pracovníky dopravních podniků. Pod tlakem protestů již vláda ustoupila některým skupinám včetně policistů, baletek, námořníků či pilotů, kterým by tak zůstalo právo na předčasný odchod do důchodu. Podle Reuters se nicméně objevují náznaky toho, že protestní hnutí ztrácí na síle.
Po čtvrteční celonárodní mobilizaci byly dnes komplikace v dopravě opět o něco méně citelné, přičemž podíl stávkujících zaměstnanců státního železničního podniku SNCF klesl přibližně na deset procent. V Paříži nebyla zcela uzavřená žádná ze 16 linek metra, ovšem bez omezení se jezdilo pouze na dvojici linek s automatickým provozem. Francouzská média také informovala asi o dvouhodinové dopolední blokádě kolejí na hlavním nádraží v Marseille, vlaky zde kvůli tomu nabíraly značná zpoždění.
