Francouzský zákon míří přímo na muslimy. Situaci ještě zhorší, říká právník

Od konce března se ve francouzském Senátu řeší tzv. zákon o separatismu. Pokud projde, zasáhne do různých oblastí života Francouzů. A míří zejména na muslimskou komunitu v zemi.

„Návrh zákona by měl podle názvu podporovat respekt k principům republiky,“ představuje dokument v podcastu Checkpoint právník Daniel Bartoň, který se vztahem náboženství a práva ve Francii dlouhodobě zabývá. Jde podle něj jednak o symboliku a o odpověď na otázku: „Co je to být Francouzem?“ Ale také o populistický politický krok před prezidentskými volbami.

55 článků legislativy, která prošla Národním shromážděním, a dostala se tak na senátní úroveň, zasahuje do široké škály oblastí života. Autoři, kterými jsou francouzský prezident Emmanuel Macron a vláda premiéra Jeana Castexe, chtějí co možná nejvíce oddělit náboženství od veřejného dění. Náboženské organizace mají být pod kontrolou, zákonem má být zakázaná polygamie, nucené sňatky nebo takzvané certifikáty o panenství.

To jsou ale některá konkrétní východiska diskutovaného zákona. V první řadě jde o debatu, která se snaží popsat tzv. hodnoty francouzské republiky. To podtrhuje i Macron, jenž zprvu mluvil o „zákoně o separatismu“, který se proto vžil i v zahraničních médiích, aktuálně se mu ale ve Francii říká „zákon o respektu k principům republiky“.

„Návrh pracuje s velkým množstvím velmi neurčitých pojmů jako ‚lidská důstojnost‘, ‚hodnoty republiky‘, ‚volnost, rovnost, bratrství‘, vzdělání… otázkou je, jak je konkrétní části státu budou naplňovat a jak se budou lišit přístupy k vyznění zákona,“ upozorňuje na možné problémy s interpretací právník Bartoň.

Celá debata i samotný návrh zákona budí kontroverzi. Vzhledem k tomu, že je otevřeně namířený proti islámu a muslimské komunitě, otevírá se rovněž otázka, zda nejde přímo proti lidským právům ustanoveným ve francouzské ústavě. „Ano, je možné, že bude zákon diskriminační,“ potvrzuje tento aspekt právník.

Spor a problém se podle Bartoně nachází zejména v dvojím metru v přístupu francouzské vlády a případně zákon vymáhajících úřadů. Legislativa sice hovoří o oddělení náboženství a veřejné sféry, prakticky se ale jedná o islám, jiná náboženství se v zemi i na politické úrovni vnímají jinak. Daniel Bartoň zmiňuje zejména „protežovanost“ katolické církve, kterou stát i finančně podporuje.

Od roku 1905 jsou ve Francii všechny budovy a kostely katolické církve majetkem státu. Tím pádem je i ve státní režii jejich provoz, do kterého jdou státní finance.

Přestože určitým katalyzátorem v přípravě nového zákona byla nábožensky motivovaná vražda učitele historie Samuela Patyho, určité náznaky jsou na stole již dlouho. V zemi platí například zákaz nošení náboženských symbolů ve školách. Francií se inspirovala i sousední Belgie, Nizozemsko, Dánsko a nedávno také Švýcarsko.

Francie má největší muslimskou komunitu v Evropě a s různými podobami integrační politiky se země potýká dlouhá desetiletí. „Integrační model není příliš úspěšný, dochází k vytváření odloučených lokalit a s tím se pojí sociální problémy. Příčiny radikalismu a terorismu jsou z 80 procent právě sociální, ne náboženské,“ upozorňuje v podcastu Checkpoint Bartoň.

Francouzská vláda chce zákonem zamezit rozdělování společnosti a také tvorbě uzavřených komunit, které mají tendenci se radikalizovat. „Polarizace se ale tímto krokem ještě umocní,“ myslí si právník, vysvětluje, že pokud se rozšíří typy zaměstnání, ve kterých bude povinnost náboženské neutrality, mnohé muslimky pracovní místa opustí a stáhnou se buď do domácností, nebo do soukromé sféry. Sociální vyloučení se tak ještě prohloubí.

„Pozitivní dopad by ale jistě mohla mít kontrola zahraničních finančních toků do náboženských institucí na území Francie,“ říká Daniel Bartoň.

Je nutné si uvědomit i politický rozměr připravované legislativy. Příští rok se ve Francii konají prezidentské volby, ve kterých chce svůj mandát obhájit Emmanuel Macron. Aktuálně to vypadá, že se odehraje stejný souboj jako před čtyřmi lety, a tedy že jeho soupeřkou bude Marine Le Penová z ultrapravicového tábora francouzské politiky.

„Je pravděpodobné, že se vláda snaží nalákat ultrapravicové voliče,“ připouští Bartoň a dodává: „Z hlediska populistické politiky je jednoduché vytáhnout kartu někoho, kdo je odlišný a kdo může plnit funkci obětního beránka.“ Historicky to byli židé, aktuálně tuto roli podle právníka plní právě muslimové. „V ČR ani muslimy nepotřebujeme k tomu, abychom se vůči nim politicky vyhraňovali,“ srovnává francouzskou a českou zkušenost Daniel Bartoň.

Některé body návrhu, které se týkají školství, již před dvěma dny ve francouzském Senátu prošly prvním čtením. Horní komora parlamentu má převahu republikánů, kteří zákon podporují, ale chtějí ho ještě přísnější. Oproti tomu levice celý návrh ostře kritizuje. Zákon musí projít oběma komorami ve stejném znění, případně se obě strany musí dohodnout na kompromisu.

Více o francouzském návrhu zákona, ale i o přístupu Francouzů k „hodnotám republiky“ se dozvíte v aktuální epizodě podcastu Checkpoint. Díl si pusťte v přehrávači nad článkem nebo ve všech podcastových aplikacích.