Článek
Selhání morálky, nebo zločin podle trestního zákoníku? Takovou otázku si kladl francouzský odvolací soud v případě 69letého lyonského arcibiskupa a kardinála Philippa Barbarina, který byl v březnu podmíněně odsouzen k šestiměsíčnímu vězení. Soud první instance tehdy došel k závěru, že Barbarin dal přednost ochraně církve před tím, aby oznámil sexuální zneužívání páchané knězem Bernardem Preynatem. Ten v letech 1971 až 1991 zneužil na jednom z lyonských předměstí desítky skautů.
Odvolací soud ale ve čtvrtek kardinála očistil. Uznal tak argumenty jeho advokáta, jenž tvrdil, že Barbarin nijak nebránil justici. Advokát také zdůrazňoval rozdíl mezi konkrétním případem kardinála a morálními i trestními chybami celé katolické církve. Preynatovy oběti by tímto způsobem mohly obvinit celou církevní hierarchii, upozornil.
Papež kardinálovu rezignaci nepřijal
„Nespravedlnost byla dnes napravena… Kardinál Barbarin je nevinný,“ radoval se Jean-Félix Luciani, kardinálův advokát. Barbarin už v březnu oznámil, že papež František nepřijal kvůli presumpci neviny rezignační dopis, který mu zaslal.
Sám kardinál na čtvrteční přelíčení na radu svých právníků nedorazil. „Čeká na soudní rozhodnutí s pocitem, že se nedopustil trestného činu, ale jeho myšlenky směřují k obětem více než k jeho vlastnímu osudu,“ citovala Lucianiho agentura AFP. Neúčast v soudní síni mu podle jeho slov právníci doporučili s poukazem na bezpečnost i zdraví odsouzeného.
„Nikdy jsem se nesnažil něco skrývat, zvláště ne takové strašné věci,“ tvrdil kardinál od začátku procesu, Preynatovy oběti mu ale nevěřily a označily jeho jednání jako vatikánskou omertu – tedy výrazem používaným pro mafiánský zákon mlčení před policií. Barbarin se ihned po vynesení březnového rozsudku odvolal.
Myslel, že jsou zločiny promlčené
Kardinál byl jmenovaný lyonským arcibiskupem v roce 2002, k jeho osudnému selhání pak došlo o 12 let později. Tehdy se na něj obrátil Alexandre Hezez, jedna z obětí sexuálního zneužívání ve skautské skupině vedené Preynatem. Kardinál si ale svědectví nechal pro sebe, což vysvětlil tím, že byl přesvědčen o promlčenosti Preynatových činů.
Soud sice v březnu došel k závěru, že zneužívání Hezeze opravdu promlčené bylo, přesto se jeho výpověď stala základním kamenem pro vyšetřování a pozdější obžalobu Preynata. Problémem pro kněze nicméně je, že některé jeho další oběti (žaluje ho jich celkem deset) byly poškozené později, a Preynatovy činy tak promlčené nejsou.
Vůbec poprvé řešil Barbarin s Preynatem zvěsti o sexuálním zneužívání v roce 2010. Kněz ho tehdy ujistil, že se už dvacet let ničeho nedopouští. „Proč mě obviňují, že jsem mu uvěřil? Policii také neobviňujeme, že je (Preynat) na svobodě, a když bude chtít, může jít k východu ze školy,“ citovala jeho výrok televize BFM.
Se samotným 74letým Preynatem probíhal soud v polovině ledna. Kněz měl podle výpovědí obětí zneužít desítky chlapců ve věku od 7 do 15 let, byl mužem dvojí tváře: charismatickým duchovním i sexuálním predátorem. Trestně odpovědný je za činy spáchané na deseti dětech, mnohé další jsou promlčené. K činům se přiznal s tím, že ho církevní představitelé kryli.
Konečný verdikt vynese soud 16. března. Preynatovi hrozí osm let za mřížemi a pokuta ve výši 150 tisíc eur. Jeho případ inspiroval slavného režiséra Françoise Ozona k natočení filmu Chvála Bohu, který se vloni promítal i v českých kinech.
Preynatova aféra hluboce otřásla celou lyonskou diecézí, která se v poslední době soustředila na prevenci v této oblasti, mimo jiné spustila webové stránky s názvem Společně proti zneužívání.
Barbarin se stal loni v březnu nejvyšším představitelem katolické církve ve Francii odsouzeným v rámci celosvětové vlny sexuálních skandálů. Necelý týden poté poslal melbournský soud na šest let do vězení kardinála George Pella označovaného za číslo tři ve vatikánské hierarchii. Pell sexuálně zneužil dva chlapce v kostelním sboru.