Francouzi zvažují zákazy vycházení, Britové celoplošnou karanténu

Francouzi napjatě čekají na večerní rozhovor s prezidentem Emmanuelem Macronem. Hlava státu by v něm měla oznámit další opatření v boji proti koronaviru. Situace v zemi přitom není vůbec dobrá – počet nakažených stoupá (hlavně ve velkých městech), lůžka na odděleních intenzivní péče se zaplňují (poslední údaj činí 1539 případů), v pařížských nemocnicích by se lůžka na JIP měla zaplnit už příští týden.

Další lockdown tak doslova visí ve vzduchu. Je ale jasné, že toto opatření je až poslední v řadě a vláda se do něj příliš nehrne. Také Vědecká rada státu na svém zasedání 22. září došla k názoru, že opětovné zavedení plošné karantény „není žádoucí“ a že by bylo „výsledkem neúspěchu zvládání epidemie“. Statistiky nicméně vzbuzují obavy a bez dalších opatření se země galského kohouta neobejde.

Jak tedy další šíření viru zastavit, nebo alespoň zpomalit? Vládní zdroje mluví především o večerním zákazu vycházení. Ten by neměl platit pro celou zemi, ale jen pro nejvíce postižené oblasti, tedy pro velká města.

Francie by tak napodobila sousední Německo, kde zákaz nočního vycházení začal platit v Berlíně od 10. října. Restaurace a bary, které jsou pro ekonomiku německé metropole velice důležité, mají smůlu a mezi jedenáctou hodinou večerní a šestou ranní musejí zůstat uzavřené. Ještě o hodinu dříve se z hospod odchází ve Frankfurtu nad Mohanem a Kolíně nad Rýnem.

Francouzi se ale zákazem vycházení mají i své vlastní zkušenosti – ze svého zámořského území, Francouzské Guyany. Když na jaře skončila první všeobecná karanténa, počty nakažených začaly v této jihoamerické enklávě rychle stoupat a číslo R (počet nakažených jedním nemocným) dosáhlo hodnoty 1,7. Vláda v té chvíli sáhla k zákazu vycházení, který platil už od páté hodiny večerní.

Studii o tomto opatření provedl Pasteurův institut v Paříži, podle něhož přineslo očekávaný výsledek. Jak ve svém článku argumentoval jeden z autorů studie Simon Cauchemez, toto opatření pravděpodobně umožnilo zastavit opětovné šíření viru. Už na začátku července se počet nově nakažených začal stabilizovat a později klesat.

Vědecká rada proto ve své zprávě o zákazu vycházení píše s tím, že by se v některých městech mohl zavést na omezené časové období – například dva týdny, upřesnil server Huffington Post.

Dříve přitom stejný tým vědců doporučoval spíše mix dobrovolných a povinných opatření, jako je práce z domova, zákazy návštěv v domovech důchodců nebo omezení otevíracích hodin barů a restaurací. Problém však je, že tato opatření už vláda od začátku října zavedla, aniž by měla viditelný výsledek. Na řadu proto přicházejí „tvrdší“ varianty.

Možné ale také je, že vláda sáhne k opatření, které se ve vědecké zprávě označuje jako varianta číslo dvě: ochraně pouze rizikových skupin, tedy převážně starších lidí. Tato varianta počítá s omezením jejich sociálních aktivit, ať už dobrovolným, nebo vynuceným, v řádu několika měsíců. Její výhodou by bylo, že by nezasáhla celou veřejnost a měla by znatelně menší dopady na ekonomiku.

Tato varianta má ale své velké riziko – pokud se bude virus nekontrolovaně šířit v populaci a zranitelné skupiny se ochránit nepodaří, skončí to nárůstem hospitalizací a nakonec i vyšším počtem úmrtí. Není proto příliš pravděpodobné, že by si ji vláda vybrala.

V Británii za poslední den přibylo přes 17 tisíc nově nakažených a 143 lidí nemoci covid-19 podlehlo. To je sice stále podstatně méně než na jaře, kdy umíralo i přes tisíc pacientů denně, trend je ale znepokojivý. Vyšší počty nakažených je také třeba přičíst mnohem většímu počtu testů – ty se na jaře prováděly jen u lidí s příznaky nemoci, jinak prakticky ne.

Premiér Boris Johnson podle deníku The Daily Telegraph, který má k vládě blízko, zvažuje zavedení celoplošné karantény na území Anglie. Opatření by mohl zavést na dva týdny, spekulují média. Rozhodnout by se měl koncem příštího týdne, krátce před začátkem školních prázdnin, které začínají 26. října.

Britové se nyní vyrovnávají se zaváděním třístupňového systému restrikcí, který premiér Boris Johnson ohlásil v pondělí. Na různých místech země mají platit různá omezení podle místních epidemických ukazatelů. Někteří odborníci však kabinet kritizují s tím, že úřady měly vyhlásit tvrdší opatření již před třemi týdny.

Jednou z nejhůře postižených oblastí je Liverpool a jeho okolí. Město eviduje přes 600 nakažených na 100 tisíc obyvatel, o moc lépe na tom není s pěti stovkami nakažených ani Manchester. Od pondělka se zde proto zpřísnila opatření (alkohol půjde servírovat pouze tehdy, pokud si zákazník objedná i jídlo), což část obyvatel Liverpoolu pojala jako velkou party v ulicích, kam se přišli „rozloučit“ s přáteli.

Kromě neukázněných občanů čelí ale vláda i odporu jednotlivých samospráv, které s opatřeními nesouhlasí: „Od jednoho pátečního mítinku s námi vláda o těchto tématech nediskutovala. Místo toho vytváří tlak skrze brífinky s novináři. Ještě dnes vysvětlím, proč je současný návrh opatření chybný a proč ho nepřijmeme,“ vzkázal Johnsonovi na Twitteru starosta Manchesteru Andy Burnham.

Tlak na zavedení dalšího lockdownu ale roste. Dnes ráno se pro něj vyslovila i vědecká rada vlády, podle níž by dvoutýdenní celoplošná karanténa mohla zachránit 12 až 19 tisíc lidských životů.

Kromě Anglie se také zhoršuje epidemická situace v Severním Irsku. Tamní vláda přistoupila k podobnému opatření jako Česko – od příštího pondělka uzavře na dva týdny školy, měsíc pak zůstanou uzavřené bary a restaurace. V regionu s 1,8 milionu obyvatel tak zůstane doma na 330 tisíc žáků a studentů. V Severním Irsku nyní úřady evidují na 22 tisíc nakažených, počet obětí se od začátku pandemie vyšplhal na 598.