Článek
Francouzská vláda představila novelu zákona, která má důrazněji potírat nelegální přistěhovalectví a také urychlit zpracovávání žádostí o azyl. Ochránci lidských práv novelu kritizují jako příliš represivní vůči žadatelům o azyl, uvedla agentura AP. Francouzský parlament má novelu projednat v dubnu.
Vláda tvrdí, že zákon umožní rychlejší vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Zároveň má ale vytvořit lepší podmínky pro ty, kterým bude umožněno v zemi zůstat. Jde například o větší počet hodin francouzštiny a pracovních školení.
Ministr vnitra Gérard Collomb řekl, že plán je vyvážený a je v souladu s evropskými procedurami. Na nejvýš půl roku včetně odvolání má být z dosavadního jednoho roku zkrácena doba azylového řízení. Ochránci lidských práv tvrdí, že rychlejší řízení žadatelům o azyl ztíží možnost domáhat se svých práv.
Novelizovaný zákon má úřadům umožnit zadržovat migranty, kteří v zemi pobývají ilegálně, v uzavřených střediscích před deportací po dobu až 90 dní. Dosud to bylo 45 dní. Lidé, kteří ilegálně vstoupí do unijního prostoru volného pohybu osob, mohou ve Francii na základě navrhované normy dostat pokutu ve výši 3750 eur (zhruba 95 000 korun).
Některé organizace pomáhající migrantům svolaly na středu do Paříže protesty proti „vládní politice, která narušuje svobody migrantů”.
Podle serveru Bloomberg je novela terčem kritiky nejen z tábora lidskoprávních organizací, ale i skupiny zákonodárců. A to na obou stranách politického spektra. Podle konzervativních politiků není novela dostatečně přísná, levicové křídlo poukazuje na tradičně vřelý vztah Francie k přistěhovalcům, proti němuž by nový zákon tvrdě vystoupil.
Podle oficiálních statistik loni ve Francii požádalo o azyl více než 100 000 lidí. To je o 17 procent více než v předchozím roce. Nejvíce žádostí o azyl podali Albánci, Afghánci, Haiťané a Súdánci. Ve zhruba 36 procentech případů byl žadatelům přiznán status uprchlíka.
Zatím poslední novelou prošel francouzský migrační zákon v roce 2015, tedy krátce před největší migrační vlnou mířící z válkou sužovaných zemí Blízkého východu a Afriky.
