Článek
Prezident Emmanuel Macron se snaží vytvořit důchodový systém, který by byl co nejvíce rovnostářský. Na první pohled jasná vize ale naráží na mnohem komplexnější realitu, důchodový systém se totiž musí vypořádat s odlišnostmi v životě každého Francouze: počet dětí, nehody či nezaměstnanost.
Současný důchodový systém se prodražuje. V roce 2018 schodek činil 2,9 miliardy eur, což činí 0,1 % francouzského HDP. V roce 2025 by se ale ztráta měla pohybovat už mezi 7,9 až 17,2 miliardy eur. Právě tato prognóza byla jedním z důvodů, který otevřel politickou debatu na téma důchodové reformy.
Někteří Francouzi kvůli této sociální reformě mohou přijít o velké množství výhod. Chystá se totiž zrušení odlišných důchodových systémů pro určité profesní skupiny. Hrozí jim také odchod do důchodu v pozdějším věku – o dva roky později ve věku 64 let. Návrh důchodové reformy ostře kritizují levicové strany i nacionalistická strana Marine Le Penové Národní Sdružení (RN).
Emmanuel Macron se snaží prosadit nový systém do konce svého mandátu v roce 2022, uveden do provozu by měl být do roku 2025.
Důchodové programy
V současné době ve Francii existuje 42 důchodových programů. Přes 80 % důchodců využívá ten stejný, hlavní program. Další formy příjmu důchodů, tzv. speciální, se týkají například veřejných činitelů, advokátů či zaměstnanců Banque de France, státních drah SNCF a pařížského dopravního podniku RATP. Režimy se mohou také kombinovat, pokud konkrétní osoba v průběhu svého pracovního života působila ve více zaměstnáních.
Speciální programy ale využívá minimum Francouzů. Jedná se jen o 700 00 lidí (4 % důchodců). Většinu z nich tvoří právě zaměstnanci drah SNCF a dopravního podniku RATP. Ti také spolu s mnoha dalšími vyhlásili ve čtvrtek po celé Francii generální stávku.
Zaměstnanci SNCF a RATP mají doposud například spolu s učiteli, armádou či některými úředníky vyšší důchod než například zaměstnanci v zemědělství.
Porušený slib
V současné době Francouzi odcházejí na odpočinek ve věku 62 let. Nový systém by je měl přimět za pomoci různých výhod, aby svůj důchod odložili až do věku 64 let.
Macron ale v roce 2017 v prezidentské kampani tvrdil, že věk pro odchod do důchodu nezmění. Slíbil také, že zachová výšku penzí a nezmění systém, podle kterého se dle kategorií zaměstnání důchody rozdělují. Ukazuje se, že to není zcela úplně pravda. Na porušený slib upozorňují i pravicoví Republikáni (LR), i přes to, že z jejich perspektivy je ideální věk pro odchod do důchodu mezi 64 a 65 lety.
Hlavním Macronovým cílem je zjednodušení celého důchodového systému. To ale s sebou nese i ztrátu specifických výhod, jež se vážou ke kategoriím, podle kterých jsou důchody v současnosti udělovány. Navrhuje tak určitý bodový systém. Francouzi by tak měli celý život sbírat body, podle kterých by jim stát na konci kariéry vyměřil důchod. K bodům by se přičetl i věk, v němž konkrétní osoba odejde do důchodu, či počet dětí.
Co bude dál?
Reforma se tak nejvíce dotkne těch zaměstnání, kde plat roste s postupem kariéry. Výhodná by na druhou stranu mohla být pro některé rodiče, zejména matky.
Macron také slibuje minimální důchod, který by měl činit 1000 eur měsíčně. To by mělo v roce 2025 činit 85 % minimálního platu. Současný systém slibuje na příští rok 900 eur.
Emmanuel Macron měl v úmyslu reformovat důchodový systém už ke konci roku 2018. Celý proces ale zpomalily mimo jiné i protesty tzv. žlutých vest. Reforma by tedy podle francouzského premiéra Édouarda Phillipa mohla být představena začátkem roku 2020.
