Článek
Francie útočí na technologické giganty. Tamní senát ve čtvrtek schválil návrh zákona o takzvané digitální dani. Ta má postihnout asi 30 nadnárodních digitálních korporací – do „výběru“ spadají giganti, jejichž digitální aktivity na tržbách ročně přinášejí více než 750 milionů eur, tedy asi 19 miliard Kč. Z toho více než 25 milionů eur (636 milionů Kč) musí utržit ve Francii.
Kdo bude platit?
Největšími hráči, které daň postihne, jsou v USA sídlící firmy Google, Amazon, Facebook a Apple. Ve Francii se proto nové dani říká Gafa – vychází se z počátečních písmen těchto korporací. Dotknout by se ale měla i přepravní platformy Uber nebo ubytovací a zážitkové platformy Airbnb. Zamířeno ale má i na firmy čínské, španělské, německé a britské. Nevyhne se jí ani francouzská firma Criteo, která vytváří personalizovanou reklamu.
Odvádět by do francouzské státní kasy měly tři procenta z ročních tržeb vygenerovaných na území Francie, a to už za rok 2019. Podle odhadů by daň Francii mohla přinést asi 400 milionů eur v letošním roce (10,2 miliardy Kč) a 650 milionů eur (16,5 miliardy Kč) v roce příštím.
Cílem schváleného zákona je zdanit aktivity technologických gigantů, kteří vytvářejí hodnotu i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí, a tedy i platí jinde. Zpravidla v zemích s nízkými daňovými sazbami.
„Snažíme se jen znovu nastolit fiskální spravedlnost. Chceme mít daňový systém 21. století, který bude spravedlivý a zároveň efektivní. A chceme na technologické megafirmy aplikovat stejná pravidla, jako na všechny ostatní ekonomické subjekty,“ řekl předkladatel návrhu, francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
Co na to Trump?
To, co francouzská vláda označuje za nápravu a média za nutný krok, který měl přijít už dávno, ale Washington vidí jako útok na americké firmy a jejich zaměstnance. Americký prezident Donald Trump na počínání Francie reagoval ostře – nařídil vyšetřit, zda francouzská daň namířená proti internetovým gigantům nediskriminuje americké firmy. A pokud tým vedený obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem usoudí, že daň diskriminační je, může Washington přijít s odvetnými kroky.
Když Trump nařídil obdobné vyšetřování naposledy, následovalo zavedení protičínských cel. Ve vzduchu tak visí obavy z dalšího obchodního konfliktu, tentokrát mezi Spojenými státy a Francií, potažmo celou Evropskou unií.
„Je zjevné, že Donald Trump se cel nebojí, naopak cly rád vyhrožuje,“ okomentoval situaci amerikanista Jakub Lepš z University of New York in Prague. „Teď by mělo nastat období vyjednávání mezi Francií a Spojenými státy v jaksi přátelském duchu. Nicméně to když nedopadne ke spokojenosti obou stran, je možné, že Donald Trump uvalí cla na Francii, na francouzské výrobky. Už se otevřeně mluví o tom, že by to bylo například francouzské víno nebo francouzská auta,“ vysvětlil Seznamu.
Francouzská vláda tak Trumpovo rozhodnutí považuje za výhrůžku. „Francie je suverénním státem. A v daňových otázkách se může rozhodovat jako suverénní stát,“ řekl ministr Le Maire. „Každý by si měl uvědomit, a já myslím, že si každý uvědomuje, že se v oblasti zdaňování digitálních aktivit potýkáme s obtížemi a že je potřeba vyvinout férový a efektivní systém,“ dodal.
Francie průkopníkem
Francie se dnešním krokem postavila do čela finančního boje proti technologickým gigantům. A bude-li mít štěstí, brzy se k ní přidají i další evropské země. Le Maire sám uvedl, že schválený zákon může sloužit jako předloha a páka pro budoucí vyjednávání.
O zavedení digitální daně na úrovni celé Evropské unie Francie usilovala už v minulosti. Nejsilnějším partnerem jí přitom bylo Německo. Společně ale narazily na odpor Irska, Švédska, Finska i České republiky.
V Česku je přitom návrh na sedmiprocentní digitální daň pro technologické giganty aktuálně v připomínkovém řízení. Dani by, obdobně jako ve Francii, měly podléhat digitální firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít na území Česka roční obrat minimálně 50 milionů korun.
